Pokud zvažujete nákup své první zbraně, mohl by vás zajímat překlad tohoto článku z webu luckygunner.com

Mé 21. narozeniny byly nejpamátnějším dnem mého života. Nejen kvůli možnosti se legálně napít v místním baru, ale taky kvůli hodinové cestě do místního obchodu se zbraněmi, kde jsem udělala nejvíce vzrušující a na konec taky nejhorší nákup mého života – Kimber Stainless Ultra Carry v ráži .40 S&W.

Byla jsem hodně pyšná na to, že jsem si sama vybrala svou první zbraň. Věřila jsem, že jsem si zjistila všechno potřebné.

V oblasti střelných zbraní jsem byla nováček, takže jsem si udělala seznam požadavků a předala je manželovi. Ten přišel s několika zbraněmi, které by tyto požadavky splňovaly a vyrazili jsme na ten politováníhodný nákup.

 
Vše, co zbylo z mého Kimber Stainless Ultra Carry je tato fotka a několik hořkých vzpomínek

 

Nikdy jsem nebyla tak vzrušená, jako když jsem vešla do toho obchodu se zbraněmi a nikdy jsem se tak neobávala, jako když majitel obchodu naznačil, že zbraň ve skutečnosti kupuji pro mého manžela, který má držení zbraně zakázáno. Nikdy jsem nebyla tak uražená, jako když se snažil rozmluvit mi můj krásný Kimber a vnutit mi nějaký malý revolver, nebo tak klidná, jako když jsem požadovala svou 1911, nebo tak otrávená jeho nedostatkem nadšení z toho, že toto je má první zbraň. Nikdy jsem nebyla tak zmatená, proč jsem nemohla zasáhnout cíl, nebo tak rozzuřená, že zbraň nevystřelí tři náboje bez zaseknutí, nebo tak podrážděná, jako když jsem si uvědomila, kolik peněz jsem zaplatila za její opravu. Konečně; nikdy se mi tak neulevilo, jako když tu zbraň ode mě odkoupil kolega za zlomek toho, co jsem do ní investovala.

Uronila jsem nad tou zbraní pár skutečných slz, ale taky jsem dostala pár cenných lekcí.

Mezi mnou a Kimber nyní stojí mnoho let skrytého nošení, pár desítek kurzů, osm let jako střelecký instruktor, a dvě práce za pultem obchodu se zbraněmi. Rukama mi prošlo nespočet různých pistolí a revolverů, nošených v množství různých pouzder. A během té doby jsem se toho naučila dost o kupování zbraně

 

Lekce 1 Ráže na obrannou střelbu nemusí začínat na “4”

Jakmile jsem se naučila základy střílení, moje přesnost začala být vynikající. I s .40, .44s,.454s a výše jsem byla schopna zasáhnout cíl. Nemohla jsem to udělat rychle, ale mohla jsem to udělat. Tři roky jsem zastávala názor, že můj kalibr na obrannou střelbu musí být tečka-čtyři-něco. Až po natažení svalu v ruce a spoustě výzkumů na toto téma, jsem došla k tomu, že tento názor mi vlastně ztěžoval střelbu a obranu s mou zbraní.

Když jsem konečně vyměnila sedm nábojů .4něco za šestnáct nábojů 9mm, začala jsem pozorovat velké zlepšení v mé střelbě, zejména jednou rukou. Přesun k více zvládnutelnému kalibru mi umožnil mnohem větší sebedůvěru a ovládnutí dovedností, které jsem si předtím odpírala vlastní tvrdohlavostí.

 

Lekce 2- Kapacita je cool

Ráda cituji Todda Greena který řekl, že “Náboje jsou příležitosti. Jsou to možnosti. Mít jich víc je vždy lepší, než mít jich méně, i když je nepotřebujete.” Bývala jsem jedním z těch lidí, kteří se drželi iluze průměru. Víte, o čem mluvím. Průměrná přestřelka se bude odehrávat ve vzdálenosti do 3 metrů, padnou 3 výstřely a skončí za 3 sekundy.

Potíž je v tom, je-li průměr to, na co připravujeme, proč tedy nosíme zbraně? Váš průměrný den nevyžaduje, abyste byli ozbrojeni.

Chtělo to pár kurzů reálné střelby, a několik zhlédnutých videí se záběry přestřelek mezi „padouchy a hrdiny“, abych si uvědomila, jak rychle munice dochází a že nechci zůstávat jen u průměru.

Není vždy praktické nebo možné nosit zbraně nebo zásobníky s vysokou kapacitou. Ale člověk se musí snažit. Ať už je řešení více zásobníků, nebo jednoduše příprava na pokračování v boji jinými způsoby, jakmile dojdou náboje, nezapomeňte, že náboje jsou příležitosti.

 

Lekce 3 – Pojistky jsou irelevantní, pokud nedodržujete pravidla bezpečnosti

Při mém prvním nákupu zbraně jsem požadovala zbraň s vnější pojistkou – ukázkovým příkladem je 1911. Vedlo mě to k falešnému pocitu bezpečí. Myslela jsem, že to bude bezpečnější. Pojistky většinou mají na lidi ten efekt, že si myslí, že mají výmluvu pro nedbalost nebo neopatrnost. Byla jsem zděšená a málem jsem vystřelila kvůli tvrzení že “to je v pořádku, je to zajištěný.”

Neexistují žádné výmluvy pro neopatrné zacházení se zbraní. Čím rychleji se to naučíte, tím rychleji se dozvíte, že přítomnost vnější pojistky je irelevantní. Tréning a bezpečná manipulace dělají z mé zbraně bezpečnou zbraň. Se všemi zbraněmi by se mělo neustále zacházet tak jako by byly nabité, bez ohledu na pojistku.

 

Lekce 4 – Nemusí to být z kovu

Když jsem si vybírala první zbraň, měla jsem zvláštní odpor ke zbraním z polymeru. Z nějakého důvodu mi nepřipadaly jako zbraně. Když jsem se dívala na pistole s polymerovým rámem, napadala mě slova jako “plast” a “levné”. Měla jsem iracionální strach, že by se mi rozbily nebo vybouchly v rukou, a kvůli tomuto předsudku jsem se po mnoho let nedostala k některým skvělým zbraním.

Nyní vím, že můj strach z exploze nebo nízké kvality byl nepodložený a můj opasek se dost odlehčil, když jsem přešla z celokovové 1911 na polymerový Glock. Existují i skvělé lehké kovy, ale mnoho polymerů si své místo po boku oceli jako kvalitní materiál pro střelné zbraně po právu zasloužilo.

 

Lekce 5 – Pověst se může změnit

Když jsem hledala svou první pistoli, četla jsem recenze. Když jsem položila otázku “Je Kimber dobrá zbraň?” odpověď, kterou jsem dostala byla jednoznačné ano. Zbraň byla drahá – vždyť je to Kimber! – ale byla jsem ochotná si za kvalitu připlatit. Kimber měl dobrou pověst pro kvalitu svých výrobků, a já jsem tomu věřila.

Během let jsem vlastnila čtyři zbraně od Kimber. Dvě z nich fungovaly dobře. Další dvě lze nazvat střelné zbraně pouze v tom smyslu, že občas vystřelily pár ran. Také mi daly mnoho příležitostí k vylepšování mých schopností odstraňovat závady. Kimber jsem odepsala a už nikdy bych neuvažovala o koupi jejich výrobků; a nejsem v tom sama.

Spousta lidí během let změnilo své názory na mnoho výrobců. Glock téměř prošel obrovským úpadkem kvůli problémům, které měli se čtvrtou generací Glock 19s. Ale byli schopni se zachránit díky vynikající zákaznické podpoře a nějakým těm vratným pružinám zdarma. To nakonec zachránilo jejich pověst kvalitního výrobce.

 

Lekce 6 – Najít seriózní zdroje informací

Na pověsti záleží, zejména na pověsti vybudované v určitých kruzích.

Lidé v komunitě kolem střelných zbraní neustále naráží na nějaké nováčky vychvalující zbraně. Je trochu legrační a rozčilující vidět recenzenty s minimálními zkušenostmi psát články jako „Nejlepší zbraň“ a pak začnou větou jako „Zbraň jsem si právě přinesl domů, ještě jsem neměl čas si z ní vystřelit.“

Jak můžete vychvalovat zbraň, která má na sobě pořád ještě konzervační olej z výroby?

Pověst založená na takových recenzích je povrchní, ale dlouhotrvající, protože lidé, kteří takové recenze čtou a věří jim, většinou netestují kvalitu svých věcí.

Existují ale i lidé, kteří mají respekt komunity a ostatní jim naslouchají. Tito lidé testují zbraně v plném rozsahu, nebo je můžete často vidět na fotkách z kurzů nebo soutěží a od svých zbraní požadují výkony, které nemůžete otestovat při statické střelbě na střelnici.

Takové střelné zbraně a jejich reputace jsou rozhodující. Bez ohledu na osobní názory na drobné rozdíly, je důvod, proč když hledáte prověřené zbraně, na vás vyskočí jména jako Glock, S & W, Sig nebo H & K. Ano, všechny mají své chyby, ale obecně platí, že fungují dobře. Je těžké najít někoho s reputací, kdo by to popřel.

Před tím, než se rozhodnete pro nějakou zbraň, můžete zkusit kontaktovat nějakou střeleckou školu s dobrým jménem a zeptat se na jejich názor na tu konkrétní značku.

 

Lekce 7 – Dobrý zákaznický servis dělá věrné zákazníky

Výrobci zbraní mají většinou lepší záruky a služby zákazníkům než téměř všechny ostatní mechanické výrobky. Asi těžko najdu mixér s doživotní zárukou, ale pokud mi zítra praskne závěr u mého šest let starého Glocku, tak by mi ho pravděpodobně bez problémů vyměnili.

Ano, jsou některé věci, kterýma záruční podmínky porušíme. Nemohla jsem poslat zbraň do záručního servisu, protože jsem nebyla původním majitelem a nebo proto, že nějaká neautorizovaná osoba udělala na zbrani úpravy.

Ale většinou si výrobci zbraní za svými produkty stojí a to jim dělá šťastné a loajální zákazníky. Společnosti, které nemají dobrou zákaznickou podporu, pak většinou ztrácí zákazníky ve prospěch výrobců, kteří raději vymění prasklou pružinu, než aby se s vámi hádali o tom, jak se to stalo. A dokud jsou služby skvělé a bezplatné, jsou zákazníci spokojeni.

Předtím, než se rozhodnete pro nějakou zbraň, zkontrolujte jakou záruku výrobce poskytuje.

 

Lekce 8 – Pokud vám to nesedne, bude vás to štvát

Výrobci zbraní si pomalu začínají uvědomovat, že jsou i lidé, kteří mají malou ruku, ale „mužné“ ruce stále výrazně převažují.

Opravdu bych chtěla vidět muže, jehož ruka posloužila jako model pro drážky na prsty na zbraních. A pak bych chtěla potkat člověka, který řekl “Ano, pojďme tvarovat naše pažbičky podle této ruky” a plivnout mu do kafe.

Faktem je, že většina zbraní mi nesedí. Můžu střílet téměř ze všeho, ale nejvíc mi sednou jednořadé devítimilimetrovky. Nutí mě to dělat kompromisy ohledně kapacity, ale po letech frustrace s většími zbraněmi jsem se svou volbou spokojená. Ale stále doufám, že jednoho dne mi zavolá výrobce zbraní a řekne “Rádi bychom podle vaší ruky udělali vysokokapacitní zbraň, která sedne drobnějším ženám.”

 

Nejdůležitější rozměr, který si musíte ohlídat je dosah na spoušť. Zatím co hřbet zbraně je vždy mezi palcem a ukazováčkem vaší ruky a závěr je v rovině kostí vašeho předloktí, pokud nemůžete dát bříško vašeho prstu na prostředek spouště s alespoň nějakou rezervou, je pro vás zbraň příliš velká. Můžete to nějak obejít, ale dobře padnoucí zbraň je z dlouhodobého hlediska mnohem lepší možnost.

 

Lekce 9 – Na vzhledu nezáleží (ale trochu přece jenom ano)

Některé zbraně jsou velmi pěkné. Přidáním ornamentů a zakázkové povrchové úpravy můžete vytvořit nádhernou zbraň. Samozřejmě pokud zbraň nefunguje, je to jako dávat make-up praseti. Hodně lidí to ví a proto volí funkčnost před vzhledem a moc se netrápí estetikou.

Můj Kimber byl krásný. Všechny mé Kimber byly krásné. Bohužel jen polovina z nich skutečně fungovala a tak jsem je vyměnila za ošklivé zbraně, kterým bych mohla skutečně svěřit svůj život.

I přesto existují lidé, kteří si nekoupí konkrétní zbraň, protože je ošklivá. Můžeme si taky všimnout, že zbraně se začínají vyrábět v řadě různých barev a povrchových úprav, aby se líbily přímo ženám. I když stále ještě není rozhodnuto, jestli je chytré mít na zbrani na sebeobranu nějaký nástřik nebo dekoraci, je jasné, že lidé rádi kupují zbraně, o kterých si myslí že jsou hezké. Jen se ujistěte, že taky fungují.

 

Lekce 10 – Nic není větší zábava než zbraň, která funguje

Když jsem poprvé vzala svůj Kimber na střelnici, byla jsem nadšená. Ze střelnice jsem ale odcházela se slzami. Chtěla jsem zbraň vzít zpět do obchodu a žádat o vrácení peněz, ale bylo mi připomenuto, že všechny prodeje jsou konečné a já si připadala jako že mě oškubali. To mě téměř přivedlo k tomu, že bych řekla, že zbraně nebyly pro mne – ztráta času a peněz a že jsem s nimi skončila.

Mám ale trpělivého manžela a ten mě podporoval v tom, abych to zkusila znovu. I když jsem na cestě narazila na další překážky, nakonec jsem se přes řadu omylů propracovala k řešení, které pro mě fungovalo.

Ráda bych, aby se ostatní poučili z mých chyb a našli tu správnou zbraň hned napoprvé. Budete rádi, že jste to udělali.

 

Už jste si někdy koupili zbraň a litovali toho? Jaké poučení ze kterého by se mohli i ostatní poučit jste si z toho odnesli? Dejte nám vědět v komentářích.

Zdroj: http://www.luckygunner.com/lounge/10-lessons-learned-worst-gun-ever-owned/

Pro Vybaven.cz přeložila Zuzana “Zipy” Dvořáková.