V první řadě je potřeba si uvědomit, že 24 hodin vydrží člověk bez jídla úplně v pohodě. Ale ve vojenském světě, kde je obrovský tlak na výkonnost vojáka, vzniká snaha o uspokojení jeho základních potřeb tak, aby mohl 100% svého soustředění a draze získaných schopností použít k boji.

 

Potravinové dávky a Arpol

Vojenské potravinové dávky má každá armáda svoje a v současnosti je moderní cestou tzv. MRE (tedy Meal-Ready-to-Eat), kdy nepotřebujete žádnou výbavu k přípravě teplého jídla. Starší variantou jsou jednorázové ohřívače na pevný líh, tou novější potom chemické bezplamenné ohřívače, které se aktivují zalitím vodou a pokrm jednorázově ohřejí.

 

V dnešním testu se podíváme na dávky polské armády vyráběné společností Arpol a po ČR prodávané společností Arset. Jsou snad jediné dávky, které splňují přísné podmínky EU na prodej potravin, a najdete na nich etiketu s kompletním složením všech jídel. To je fajn, nicméně samotná etiketa je přeložená fakt humpolácky a v poli se tak pobavíte mnoha vtipnými chybami – viz. „vydličky a nůže“.

 

Jelikož nejsou nijak odlišené názvy potravin a jejich složení, tak se také užijete chvilky napínavého hledání dané potraviny.

 

Druhá věc je, že dávky pocházejí z Polska. Mnoha lidem vyvstane asociace s kauzou o posypové soli v jídlech či dalších blafech dovážených na náš trh. Sice jsme něco jako D-test v military světe, ale nedokážeme to pro vás úplně odhalit. Můžu jen říct, že část produktů je vyráběna v ČR a všechny potraviny na mě působily velice „jedle“ (a slané byly spíše méně…:) ).

 

3-2-1-Start

5:00

Brzy vyrážím z domu. Proti všem návodům na zdravý styl jsem měl poslední jídlo předchozího dne kolem 19:00. Mám sbalený batoh ve stylu:

• 1/5 celodenní potravinová dávka
• 1/5 voda
• 2/5 spacák
• 1/5 vybavení + foťák

 

Snídani takticky nechám až na později a vyrážím.

 

8:00

Nacházím na okraji Brd pokácené kmeny, kde poprvé otvírám 1,8kg vážící balík s celodenní vojenskou dávkou „RB“ Set 2. Objevuji toto:

• Balíček A (s vydatnou snídaní)
• Balíček B (s vydatným obědem)
• Balíček C (s lehkou večeří)
• Balíček s doplňky
• Polévka
• Křupavé plátky
• Sušené ovoce
• Příbor (4ks)

 

Nebyl bych to já, abych do toho hned nevnesl bordel. Nechce se mi do sebe ráno tlačit 300g fazolí s paštikou a džemem, takže iracionálně otvírám balíček C, který má být až večeře. Je mi celkem jedno, že ponesu těžší váhu delší část dne a raději snídám med a drůbeží paštiku s 2ks kmínového chleba.

 

Med je sladký, a to znamená dobrý.

 

Kmínový chleba je taková mega tvrdá sušenka, kterou si musíte nalámat, ale potom s ní můžete nabírat i vcelku tuhou paštiku. Kmínovou sušenku jsem si opravdu oblíbil a klidně bych zvládnul i balení navíc – hlavně ve srovnání s těmi křehkými plátky, které jsou v našich BDP. Propadák je drůbeží paštika – je sice lepší, než to české pyré, najdete v něm i kousky masa, ale prostě to asi není můj šálek kávy.

 

A to celé má vojáček spláchnout dvěma instantními nápoji „o šmaku citronowym“. Nemám zájem si zalepit lahev sladkou dobrotou, takže do sebe nápoj sypu ze sáčků a míchám až ex post…

 

Štve mě, že pytel na dávku nejde nijak zavřít a musím tedy hold zkousnout, že to budu mít všude po batohu. Taky mně trochu vadilo, že nejsou české popisky na jednotlivých produktech, takže si musíte číst vrchní etiketu a tipovat, co je v které plechovce či sáčku, ale to by se asi dalo přežít. Hlavně tam najdete i pár zajímavých rozporů – například zvenku se píše, že instantní nápoj ředíme 500ml vody, na samotném sáčku je potom polsky zmínka o 250ml.

 

Nakonec jsem si dal jednoho Kofíka, což je bonbon s extraktem kávy. Hlad zažehnán a pokračuji v pěší túře o délce cca 15km.

 

10:30

Z obědového menu vyndávám čokoládu a dávám si kousek. Není to nejlepší čokoláda na světě, je trochu moučná, nicméně jsem v tomto ohledu docela gurmán.

 

13:00

Dorážím na místo určení, kterým je bývalá raketová základna známá pod názvem Klondajk. A pouštím se do přípravy oběda. V sáčku s označením B se nachází vanička se 300g špaget, 2x kmínový chleba, kondenzované mléko a již zmiňovaná čokoláda.

 

Hurá do hlavního chodu a prvního bezplamenného ohřevu – stačí roztrhnout velký sáček, vložit vaničku s jídlem nad ohřívací polštářek, zalít přiloženými 45ml vody (není pitná, ale nemrzne do -14°C údajně), přehnout a 12minut čekat. Je fajn vložit jídlo ještě do nějakého vnějšího obalu, aby vám teplo neutíkalo a jídlo se ohřálo lépe a rychleji.

 

Opravdu čekejte zmiňovaných 12minut, i když reakce už ke konci běží bez bublání a syčení, pořád se váš pokrm ohřívá. Začíná sněžit a já se pouštím do špaget s vepřovým masem. Těstoviny jsou převařené, ale nejsem maestro Pohlreich, abych nad tím ohrnoval nos. Rajčatová omáčka chutná velice dobře, celé jídlo je dobře vyvážené a stačí si ze sáčku s doplňky vzít trochu pepře a soli, aby se dalo říct, že je to opravdu dobré. Žádná chemická pachuť instantního něčeho, prostě v pohodě oběd. Jím to plastovým dodávaným příborem přímo z plechové vaničky.

 

To celý zajím kmínovým chlebem s kondenzovaným mlékem – je to možná až moc sladké, ale vojáček má sladké rád. Na to přihodím dva instantní nápoje a doporučovaných 2x250ml vody. Po jídle zalovím ještě v doplňcích a dám si žvýkačku.

 

 

15:00

Po dvou hodinách prolézání opuštěných bunkrů dostávám na něco chuť. Není moc na výběr, tak dávám čokoládu a kofíka. Zároveň vytáhnu z doplňků papírový kapesník, který je opravdu velký (cca 1m dlouhý) a pevný, dá se tedy použít i jako toaletní papír. Naneštěstí není příležitost to zkoušet.

 

18:30

Příroda zhasíná na podzim celkem brzy, takže se uklízím do bunkru, který kdysi sloužil jako ubikace. Vytáhnu sáček C s večeří a ohřívám si fazole se slaninou a klobásou.

 

Jasný, fazole jsou vysoce kalorická luštěnina, vhodná jako pokrm pro vojáky. Jídlo zase chutná vcelku dobře – chybí mu jen trocha soli. Není to sice steak, ale je to dobré. Jsem hlavně rád za kousky slaniny, klobásu jsem nejspíš nenašel.

 

Po jídle se otřu vlhčeným kapesníčkem a místo čištění zubů dávám žvýkačku.

Zbytek ze sáčku na večeři (instantní nápoje, paštiku a džem) nechávám na ráno.

 

19:00

Zalejzám do spacáku a usínám. Není mi špatně, nemám z jídla špatný pocit, jen mi přijde, že celý den jen žeru, ale možná se na to v rámci testování prostě víc soustředím.

 

2:00

Vstávačka. Jelikož je od 5 odpoledne brutální tma až do východu měsíce, zdá se tato doba pro spánek jako ideální. Sbalím se, za svitu měsíce opouštím areál raketové základny a po cestě do sebe sypu dva instantní nápoje a pár bonbonů s vitamínem C.

 

2:30

Místo snídaně otvírám sáček se sušeným ovocem. Kromě jablek a hrušek jsem narazil i na sušenou třešeň, kterou někdo usušil i s peckou. Myslím, že psi žerou kamení nebo písek, aby se jim lépe trávilo, tak doufám, že ostré kousky skořápky budou mít podobnou funkci. Po fazolích prakticky létám, ale asi není potřeba se zlobit na výrobce.

 

5:00

Po 10km chůže je čas na snídani číslo dvě. Sice není obsahem balíčku, ale i přes to, že jsem se celý den cpal víc, než bych chtěl, tak mi něco dobrého zbylo.

 

Dávám si paštiku s křupavými plátky. Paštika chutná prakticky jako májka, nemám s ní žádný problém.

 

Ty žitné plátky jsou sice možná hitem zdravého životního stylu, ale nejsou moc dobré a hrozně se lepí na zuby. Raději bych tam viděl balíček 6ks kmínových krekrů, než tohoto divného hnusu.

 

8:00

Dojídám poslední zbytek dávky a to džem (malinový, sladký a tedy dobrý) s dalšími dvěma křupavými plátky.

 

Další jídlo mám až potom v 11. Pokud bych tedy počítal dobu mezi jídly, kterou jsem naprosto luxusně a bez hladu přežil na Arpol dávce „RB“, bude se blížit 40hodinám.

 

Co mi zbylo?

OK, zbyly mi křehké plátky. Fakt nechápu, kdo by to jedl, nejde to potom dostat ze zubů ani jazykem, musíte to seškrábat minimálně rukou. Potom mi zbyl sáček instantní polévky (dle obalu boršč, za mě houbová. Uvařil jsem doma mimo soutěž, byla docela dobrá):

 

Nechápu, proč do MRE, kde mám veškeré věci k tomu, abych nechal doma ešus, vařič i příbor, někdo nacpe instantní polévku a sáček čaje. Sáček čaje mohu použít na vysušení bot, ale v tom případě bych ocenil sáčky dva. Jasný, čaj se může kdykoliv hodit, jen prostě nechápu smysl. Navíc dle obalu v mém balení dva sáčky chyběly.

Potom mi zbylo pár věcí z pytlíku s doplňky – 3x cukr po 10g, 1x vlhčený ubrousek, 2x velký papírový kapesník, 2x sůl a 2x pepř, 1x sáček čaje, 1x sirky.

A poslední pozůstatek po MRE je odpad. Ten dosahuje téměř 390g, což je hmotnost, o kterou můžete dávku během dne odlehčit. Já jsem v přírodě nic nevyhazoval, zajímalo mě, kolik toho nakonec bude.

 

Resumé

Dávka od Arpolu rozhodně není špatná a mile mě překvapila. Za cenu kolem 545,-Kč dostanete jídlo prakticky na dva dny, pokud si to vhodně rozvrhnete. Ohřívané pokrmy asi nerozdělíte, ale zbytek si můžete pošetřit a podle mě by to dva dny prakticky v pohodě pokrylo.

 

Kvalita jídel byla opravdu vysoká a až na pár přešlapů (křehké plátky + drůbeží paštika), které mohou být jen mou subjektivní záležitostí, bych řekl, že je prakticky celá poživatelná. To třeba o českém BDP říct úplně nelze.

Celý den máte zajištěn přísun sladkého a rychlé energie, takže jako voják určitě nestrádáte – v nejhorším tam pořád je 30g cukru. Navíc nemusíte táhnout ešus, vařič ani příbor (pokud se zvládnete najíst plasťákem. Nic ale nekrájíte, takže by to podle mě šlo sníst i klackem.)

Jediným problémem je za mě trochu nedomyšlenost té vnější české etikety. Tam by výrobce mohl trochu zapracovat a poladit popisky, aby byly přehlednější, bez chyb a odpovídaly polským údajům na samotných pokrmech. Také bych rozuměl tomu, pokud by z dávky zmizely věci vyžadující horkou vodu – jde prakticky jen o čaj a polévku, ale podle mě je v 90% voják vyhodí. Zároveň v balení najdete jen jeden jediný zipper bag (uzavíratelný sáček), ve kterém je schovaný džem.