Nedávno jsme napsali jednu ne úplně milou recenzi impregnace od firmy Nanobala. Tuto firmu jsme se rozhodli kontaktovat, jak je dobrým zvykem Vybaven.cz, a konfrontovat je s naším zvráceným smyslem pro humor. Vzali to velice statečně a poskytli nám vylepšenou verzi nanoimpregnace pro textil.
Nová receptura je velkým krokem vpřed a je víceméně bez zápachu, takže můžeme v klidu risknout použití na oděv.
Pojďme si na začátek nalít sklenku čistého vína. Když někdo řekne NANO a spojí to se slovem TECHNOLOGIE, tak si představíme naprosto neskutečné věci.
Pokud to spojí se slovem IMPREGNACE, čekáme, že tímto lektvarem ošetřená látka bude voděodolná a prodyšná a naprosto dokonalá. Něco jako Goretex, jenom bez těch nákladů a s malou vadou, že vydrží jen 25 pracích cyklů.
Pozn.: Tady jsme dostali vysvětlení, že 25 cyklů je průměrná životnost, ale výrobce garantuje jen 10 vyprání…
Bolí nás to víc, než si umíte představit, ale naše původní očekávání jsou MYLNÁ. Ačkoli je v nás výrobci krmí hesly jako „trvalá nepromokavá úprava textilu“, „hydrofobní vrstva“ nebo „prodyšnost textilu“, sami vědí, že je nedokážou naplnit.
Z mého úhlu pohledu tu je rozdíl v úrovni, na které účinky zkoumáme. My, outdoorový nadšenci, chceme, aby impregnace fungovala na úrovni produktu. To znamená, že chceme, aby celá bunda byla nepromokavá, aby do boty neteklo apod. Chceme prostě takový souvislý obal, který nás ochrání a udrží v suchu.
Nicméně výrobce celou dobu myslí v naprosto jiném měřítku. On se zaměřuje na vlákno, jako stavební prvek látky. Říká, že vlákno bude nepromokavé a neušpinitelné a bůhví co. Nicméně se distancuje od tvrzení, že impregnovaná bunda nepustí déšť dovnitř, což potvrzují i další čeští výrobci.
Doslova podle výrobce jde o tlak, pod kterým voda vytváří malé kapénky. Tyto kapénky mohou být tak malé, že projdou osnovou výpletu. Nanoimpregnace neuzavírá mřížku, ze které je textil tvořený, ale malá kapička projde skrz aniž namočí vlákno textilu. Doporučeno nám bylo hustě tkané hedvábí, které bohužel příliš nenosíme (jen občas na spaní, že pánové 😉 ).
Osnovu si potom představte jako mřížku, přes kterou pasírujete kapku vody. Něco jako tady na tom vánočním obrázku:
Tato vlastnost nenaplňuje naše očekávání, nicméně dá se použít v terénu. Nanoimpregnované látky nevsakují tolik vodu, lépe pak schnou a zároveň mají údajně jistou odolnost proti mastným skvrnám.
Pojďme si tedy nastavit naše očekávání na reálnější hodnoty a hurá do testu.
TEST:
Aplikace probíhá stejně – rozprašovačem namočíte látku do zalesknutí a poté necháte uschnout. Ideální asi je pokud látka není příliš řídká (jako bavlněný kapesník v prvním testu), ale zároveň ne příliš silná (bavlna), poté se impregnace dostatečně nevsákne a efekt je slabší.
No. 1 – Kapesník
Tady je to jednoznačné. Nová impregnace byla neporovnatelně lepší, než ta stará verze. I po 24 hodinách voda zůstávála v kapesníku. Avšak stačilo kapesník promnout mezi prsty (a tudíž porušit strukturu vrstvy), kapesník začal propouštět.
No. 2 – Bunda
Jako vhodnou látku jsme zvolili šusťákovou bundu. Jde o starší kousek, takže nebude vadit, pokud se s ní během 5 minut v troubě při 150°C něco málo stane. Pokud toto přežije, bude nano kouzlo aktivováno a můžeme vyrazit.
Namočili jsme především ramena, kapucu a vršky rukávů. Spodek bundy necháme netknutý, abychom měli s čím porovnávat. V troubě se bundě moc líbilo, tak jsme jim tam nechali 3x5minut a pokaždé ji natočili z jiné strany, aby se impregnace aktivovala všude. To je velmi důležité, jinak to vůbec nefunguje a je tak tedy nezbytné si u pečení trochu pohrát.
Jak jsem bundu testoval? Zkusil jsem ji párkrát namočit a kapky po ní hezky stékaly. Zajásal jsem a vyrazil na běžecký trénink v masivním dešti.
Prvních 5minut mi bylo hej. Bunda odrážela kapky, které se jako perly valily rovnou dolů. Poté nastal zlom a voda během dalších 5 minut namočila celou bundu, protekla skrz a zbývající hodinu jsem trpěl v prodojené bundě. Nevím, zda jsem byl mokrý více nebo méně než s neimpregnovanou bundou, nicméně jsem hořkou porážku překousl a šel zkoumat mokrou bundu. Impregnovaná část nebyla tolik nasáklá jako spodek bundy a zároveň impregnovaná část velice rychle uschnula. Nějaký efekt to přeci jen mělo.
No. 3 – Tričko
Třetí věcí, je bavlněné triko. To jsme upekli jen z půlky, aby byl vidět rozdíl. A ten je enormní. Rozhodli jsme si zahrát na malé chemiky a vyzkoušet taky různé látky, které se Vám na oblečení mohou dostat.
Pojďme se popořadě podívat na naše zjištění. Vlevo bez impregnace / Vpravo NANOIMPREGNACE.
1.Voda
Neimpregnovaná část vodu okamžitě vsakuje, na ošetřené půlce se tvoří krásné kapky. Nicméně se časem vsakují do látky, která ale nevypadá tak nacucaně. Rozdíl je viditelný pouhým okem a výsledkem je i kratší doma schnutí (cca 90minut), než u neimpregnované části, která zůstává vlhká několik hodin.
2. Káva
Káva se do látky vsakuje mnohem ochotněji pokud je horká a kapky na povrchu vydrží jen několik sekund. I tak je viditelný rozdíl mezi impregnovanou a neimpregnovanou částí.
3. Kečup, Marmeláda, Sójová omáčka, Hořčice
Tyto husté viskózní kapaliny bavlna s nanoimpregnací téměř nevsakuje. Pro test odolnosti látky proti ušpinění jsme je tlakem vmačkali do látky, aby vytvořili skvrnu podobnou té na neoštřené části.
4. Rostlinný olej, Olivový Olej, WD40
Výrobce vyzdvihoval odolnost proti olejovým skvrnám. Je pravda, že olej impregnovaná látka nevsakuje prakticky vůbec, ale dá se do ní „vetřít“. Opět je vidět rozdíl mezi impregnovanou a neimpregnovanou částí.
Jediná vyjímka je WD40, která se do látky vpila velmi dobře v obou částech. Je to pěna, takže se tomu ani příliš nedivím.
5. Louh
Poslední látkou, kterou jsme zkusili byl louh (našel jsem doma slavného Krtka). Není moc snadné to na látku nanést a aktivovat, nicméně jsem to nějak „zvládl“. Prosím, abyste to doma nezkoušeli a už vůbec ne v kuchyni (ale jestli zrovna nemáte doma drahou polovičku, aby Vás krotila, tak si to dělejte, kde chcete 🙂 ).
Louh se neptal zda je část impregnovaná nebo ne, vpil se všude a krásně syčel. Nicméně nezanechal po 30minutách stopy ani na jedné straně trička.
Praní
Aby byl náš test kompletní, tričko jsme vyprali na 50°C s předpírkou a bez aviváže. Čekali jsme, že bude vidět, jak impregnace ochránila bavlnu před ušpiněním a bude výrazně čistší. Co se týče vodou ředitelných tekutin, tak tomu tak víceméně bylo. Nicméně tyto látky šly vyprat i z neimpregnované části.
Mnohem víc mě zaujaly olejové skvrny, které zůstaly na obou částech víceméně stejně. Vtipem nakonec potom zůstává skvrna od WD40, která se nevytvořila na neošetřené půlce skoro vůbec, ale na impregnované části je jasně zřetelná.
Posledním kritériem je odolnost proti praní. Přijde mi zbetčné provádět celý test znovu, ale přijde mi, že na tričku impregnace po prvním vyprání ztratila své schopnosti. Sice ne úplně, ale není to ono. Naopak bunda se chová stejně i po 5 cyklech v pračce, tak raději nebudu hodnotit, jelikož toto by vyžadovalo další zkoumání.
Lže nám tedy výrobce? Pokud se kapaliny mezi vlákna tlakem vmáčknou, evidentně se vsáknou i do vláken a praní tak není jednodušší. Pravdou naopak je, že látky neproniknou do látky tak snadno a pokud si nesednete do louže oleje, tak by po Vás měly hezky stéct a nenechat žádnou skvrnu.
Resumé
K čemu tedy nanoimpregnaci využít? Výrobce doporučuje použití u pracovních oděvů (maskáče, montérky, kuchařské rondóny apod.), kde aplikace probíhá průmyslově v dávkách po 50kg. U těchto oděvů vydrží impregnace celou sezonu a výrazně prý zvyšuje životnost oděvu, takže náklady na impregnaci jsou vyváženy méně častou obnovou šatníku. Životnost je zvýšena díky tomu, že oblečení je méně špinavé, není potřeba ho tolik prát a zároveň je textílie odolnější a nedochází k tak rychlému opotřebení.
Ačkoliv nám to dává smysl a chápeme tyto argumenty, naše povaha „dobrodruhů“ cítí silnou nespokojenost a chceme něco opravdu zázračného. 🙂
Máte někdo zkušenost s nanoimpregnací? Máte někdo zájem nechat impregnovat pracovní oděv?
PS.: Původně jsme chtěli impregnovat Rip-Stop kalhoty od BlackHawku, ale nanoimpregnaci se nechtělo vsakovat :-/
Pro Vybaven.cz testuje a píše Matyáš Vejskal.
Skvělé. Takhle si představuji perfektně odvedený praktický test. Pokud jste si vzali k srdci připomínky k té minulé, podle mě trochu “odfláknuté” recenzi, tak jenom děkuji, že berete názory fanoušků vážně 🙂 BTW, nebudete někdy testovat oblečení s “tovární” nano hydrofobní úpravou?
Testujeme pravidelně. Například Bates M-9 Delta Desert (úprava Scotchgard 3M), nebo výše zmiňované Blackhawk Leight weight kalhoty.
Ano super testik a info. Zkušel jsem jinou inpregnaci nanou4 do prvniho dotiku super, po něm ende.
I tento příspěvek je natolik netradiční a zajímavým způsobem podaný (jako předchozí), že i zde jsem se rozhodl zapojit do diskuse, byť to obvykle nedělám…. Nejprve zopakuji část z příspěvku do diskuse k minulé recenzi, který v některých detailech doplňuji dle problematiky této recenze:
Výzkumem v této oblasti se zabývám již cca 8 let. Testovali jsme různé přípravky na trhu, některé z nich modifikujeme (vylepšení vlastností) nebo vyvíjíme vlastní (výzkum, tj. nikoliv výroba a prodej). Pokud přípravky jsou skutečně kvalitní a je aplikován správný postup aplikace (o kterém ani výrobci přípravků, ani distributoři obvykle neví nebo jej nesdělují) lze skutečně dosáhnout efektu, který jste si sliboval (nenasákavost a nepropustnost tkaniny na vodu – do určitého přetlaku, např. v desítkách cm až metrech vodního sloupce) – s odolností vůči mechanickému tření textilie při pohybu člověka je to již trochu složitější. K tomu je zapotřebí:
1. dobře předupravit povrch textilie (nesmí obsahovat tenzidy, mastnoty, prach apod.), pokud možno zvýšit smáčivost vláken (způsob nezveřejňuji) a pokud možno na povrchu vláken vytvořit vhodné volné vazebné skupiny pro zlepšení adheze přípravku k povrchu vláken (a tedy zvýšení mechanické odolnosti povrchové úpravy)
2. aplikovat přípravek skutečně velmi homogenně z obou stran!!! textilie ve více vrstvách za mokra (nejlépe nástřikem velmi jemnou průmyslovou stříkací pistolí – ruční “fixírka” nemůže poskytnout homogenní rozvrstvení přípravku)- zlepší se tím odolnost vůči “vtlačení cizorodých tekutin” do struktury vláken uvnitř tkaniny
3. správným způsobem přípravek vytvrdit/nechat zpolymerizovat (způsob nezveřejňuji)- parametry procesu a způsob se může lišit přípravek od přípravku
4. nechat minimálně 24/48 h dotvořit vnitřní nanostrukturu vrstvy (tzv. samoorganizace povlaku), než budete aplikovat vodu (i jen kapky).
Výše uvedený postup je pouze obecný přístup, nikoliv konkrétní návod. Ten již bude zaviset vždy od konkrétního přípravku (pokud je kvalitní, dočkáte se rozumného výsledku, ale nesmíte očekávat nesplnitelné…).
Děkuji Miloši za obsáhlý popis. Je vidět, že se nanoimpregnacemi opravdu zabýváte a je tedy jasné, že vám moje recenze musí připadat na dětské úrovni, ačkoliv jste to nikdy neřekl. Tuším, že jste správně pochopil, že jsem chtěl jen “testovat” to, co výrobce slibuje normálnímu uživateli – snadnou aplikaci a nano vlastnosti. Váš postup už je potom spíše laboratorní, což rozhodně není od věci a pokud byste měl zájem, můžete se nám ozvat a zkusíme domluvit nějaký podrobnější rozbor – anunach@atlas.cz
Každopádně děkujeme za příspěvek, zkusíme to příště trochu vylepšit.
Zdravim,
vnovali ste sa aj inym typom/aplikaciam nanoimpregnacie?
Zaujimalo by ma hlavne ako funguje nanoimpregnacia na fasadach (hlina, vapno).
Dik.
Nano impregnace fasád jde tak trochu mimo naše zaměření… 😉
Díky za recenzi. V přechodném pomatení smyslů jsem uvěřil a před rokem a něco rozprašovač s lahví nanokapaliny pořídil.2014.. Pocity z promočené bundy a ztráty sebeúcty jsem si prožil. Jen si tak říkám, čím byly impregnovány maskáče “jehličí” kolem roku 1975…76? Co nás protahli gumy blátem, nasadili jsme masky a pod sprchou se opláchli. A pohoda, a sucho…
Ahoj. To co píše Miloš, je pohled odborníka. Domnívám se však, že nemá smysl tímto způsobem hodnotit produkty pro běžného spotřebitele. Ten udělá v podstatě pouze to, co autoři testu: totiž obyčejným způsobem aplikuje impregnaci na textil (sprej nebo lázeň). Běžný spotřebitel se nebude zabývat předúpravou povrchu, nebude řešit smáčivost vláken, ani laboratorní homogenitu nanesené vrstvy atd. Proto jsem přesvědčen, že tento článek má pro spotřebitele mnohem větší vypovídací hodnotu (díky reálné aplikaci), než vysoce sofistikovaný laboratorní test.
Jestliže chceme přiblížit laické veřejnosti rozdíly jednotlivých výrobků, je potřeba to sdělit právě touto laickou formou. Pěkný článek.
Zdarec.
Jsem čundrák od svých črtnácti let a vyzkoušel jsem celou řadu impregnací, dokonce jsem si podle starých návodů “vařil” vlastní ještě v době, kdy se žádná neprodávala. Ta doba je naštěstí dávno pryč a dnes můžu podle vlastní zkušenosti doporučit jen ty “prací” impregnace, kde se celý kus oblečení v impregnaci vymáchá nebo přímo v pračce vypere. Podle výrobce je pak nejlepší impregnaci aktivovat v sušičce, jenže tu nevlastním, takže pomůže fén, manželka zapůjčí. Rozhodně je kravina dávat to do mikrovnky, to mě vážně pobavilo 😀
Drtivá většina stříkacích a sprejových impregnací je na hovno, nemá smysl kupovat. Teď kupuju grangers ke spokojenosti, vydrží celou sezonu i husté deště, dokonce do jisté míry dokážou odolávat u BW maskáčové gatě, ale je nutno po impregnaci přežehlit a samozřejmě při tropickém lijáku taky už něco pustí, ale nylonová bunda drží i takový chrsták.
Zdar