Jeden ruský reportér před několika měsíci zveřejnil fotky z celorepublikového závodu speciálních jednotek Specnaz “Zelená stezka”, slangově také označovaného jako Dostihy. Během závodu ta nejdrsnější jednotka vsadila na celkem zvláštní stravu. Chtěli ušetřit hmotnost, promysleli to a jako nejlepší kombo jim vyšla Snickerska zalitá majonézou.

 

 

Ten nápad nám dává smysl!

• Snickerska obsahuje 60% cukrů a 23% tuků. Jde o rychlý zdroj energie, ve kterém jsou i ořechy, které poskytnou potřebné kvalitní tuky.
• K tomu máte majonézu, což je 73% tuk, a to znamená slušnou dávku energie, která se uvolňuje pozvolněji a máte tak dostatek paliva pro delší výkony.

---

 

Byl jsem myšlenkou Snick&Mayo poslední dobou tak posedlý, že mám dnes večer v plánu 50km pochod, kde vsadím na tuto vysokoenergetickou delikatesu. Provedl jsem si úvodní kalkulaci.

	Snickers	Majonéza	AdventureMenu	DryTech
ve 100g	484kcal	670kcal	184kcal	486kcal
cena (za 100g)	27,-Kč	9,-Kč	84,-Kč	208,-Kč

 

Na 50km pochod budu potřebovat cca 3500kcal. Takže to vidím na 300g Snickersek (1452kcal, 41%) a 380g majonézy (2546kcal, 72%). To mi dává 680g nesené váhy za 117,-Kč a zhruba pětistovku kalorií do rezervy. Tento výpočet nemůže být ze své podstaty přesný, nicméně mi slouží jako orientační.

Proč jsem v tabulce uvedl Adventure Menu? Málokdo si uvědomuje, že ačkoliv je toto cestovní jídlo velmi dobré, je také velmi těžké – plné vody a bílkovin, které při krátkodobé zátěži ani moc nepotřebujete a jsou tedy skoro zbytečné. Pokud bych chtěl chůzi živit z tohoto hotového jídla, musel bych nést 1,9kg krůtího na cibulce!!

Naopak u DryTech dávek, které jsou vymražované podobně jako Cold Weather MRE, by váha klesla na 720g, ale s nutností shánět vodu a způsob k jejímu ohřátí. To nám u Snick&Mayo nehrozí, ale zase je potřeba brát v potaz životnost majonézy z vajec – v teple to nebude nic moc.

Na pochod si schválně neberu moc věcí:

• sportovní oblečení
• 4 páry ponožek
• Základní ošetření nohou (náplast, pudr, desinfekce)
• Boty Salomon XA Pro 3D Mid GTX
• čelovka Led Lenser H5
• mobil, peněženka, klíče
• hodinky Garmin Fenix3
• 300g Snickers
• 380g majonéza
• 1,5l voda

Jako teoretický briefing je to vše, večer vyrazím a potom už jen sepíšu své „zážitky“.

---

No dobře. Vyrážím z Benešova u Prahy v 19.30 a již od prvního kroku na mě vydatně krápe. Naschvál jsem si s počasím hlavu moc nelámal a říkal si, že déšť mě alespoň požene dopředu. Po 80 minutách a 9km svižné chůze, když už byla lehká šusťáková bunda komplet promočená, hrdinně zalejzám pod starou cisternu (nejspíš na močůvku), kterou tu před mnoha lety zapomněl bystrý jézéďák. Docela se rozpršelo, ale podle aplikace Meteoradar má být za půl hodinky po všem.

Suchý úkryt využívám k první občerstvovací pauzičce. Na kuráž si kousnu Snickersky, poliju ji majolkou a kousnu podruhé. Chutná to fakt hnusně, proto volím druhou variantu. Na tři loknutí vysávám komplet celý 95g sáček vaječného potěšení. Uáááá, je to mazlavá koule lepkavého polo-řídkého hnusu.

 

Začíná mi být zima, takže startuji. Po pár metrech přestalo pršet, ale naštěstí se nespustila střelba jako ve filmu Forrest Gump. Místo toho jsem ale poprvé zakufroval a uvědomil si, jaká dokáže být turistická značka potvora – hlavně ve tmě.

 

No, uběhlo cca 15minut od první Snick&Mayo Deluxe a mě začíná pálit žáha. Fakt hnusně, nemůžu přestat krkat. Ale jsem odhodlaný, takže vyrážím a žáhu mi hasí vracející se déšť. Nemám chuť na další přestávku (Proč asi?!), tak pochoduji. Hlad nemám, energie spoustu a cesta mi rychle utíká.

 

Na 28km si dávám druhou pauzičku. Volím stejnou strategii, tedy „nejdřív Mayo, potom zajíst Snickou“. Už ale nezvládám vylemtat celý lahodný pytlík. Dostanu do sebe jen půlku, vydatně ho zapiju a radši zase vyrážím.

Kolem 1hodiny ráno přestává pršet a konečně začínám usychat. Nohy jsou v pohodě, energie také a tak střídám chůzi s během. Stále mě pálí žáha.

 

Na 39km přichází třetí pauza. Hrozně nechci, ale zubama odtrhnu roh sáčku, přisávám se k igelitu a začínám pít. Ta hustá mazlavá hmota je už teplá a mnohonásobně odpornější. Do mě už se jí moc nechce a mám pocit, že se zcela neodkladně „pogrcám“. Dám dva pořádné loky, vzdávám to a po řádném zapití radši bleskově vdechnu Snickers. Hned na to už opět pochoduji, protože tohle prostě nejde.

 

Hlad nemám, nohy mě začínají bolet, žáha pálí stále více. Je sice už nad ránem, ale jsem absolutně čilý. Poslední zastávku dávám v Milíči na 47km, kousek od metra Háje. Zhruba dvě minuty s hrůzou koukám na sáček s majolkou a vím, že tohle je zkouška odvahy. Seberu se tedy a dám alespoň jeden pořádný chlapský lok. Ale dál to nejde, Snickerska je jen slabou útěchou. Chci tukový nános z pusy spláchnout vodou, ale potřeboval bych spíš lahev jaru. Je to peklo, ale vím, že už jsem u konce.

 

Dobelhám se na metro a kolem 5.30 nasedám na vlak směr domů. Hlad nemám, nejsem unavený, jen mě bolí kyčle, kolena, kotníky a ramena. Doma už nic nejím, dám krátký spánek a začínám až snídaní kolem 11 – dvě zbylé Snickersky…BEZ MAJONÉZY :-).

 

---

Tak co, dá se?

Jak bych tento pokus hodnotil? Má představa byla naivní, člověk není schopný pozřít 380g majonézy za 600minut. Kromě pálení žáhy je to fakt odporné – hlavně svou konzistencí. Odpornost pokrmu se zvyšuje s jeho rostoucí teplotou. Snickersky jsou asi v pohodě, a asi by k nim šlo sníst třeba 10-20g majonézy, ale to potom kazí poměr váha / výkon / cena.

Za 50km pochod jsme snědl 4 vydatné tyčinky a maximálně 200g majonézy – jsem tedy v záporné energetické bilanci, ale to se nedá nic dělat.

Za mě jde opravdu o zajímavý přístup ke stravě a krátkodobě to jistě může někomu pomoc odlehčit batoh, ale je to opravdu extrém hodný těch nejdrsnějších z nejdrsnějších. Na machrování před kámoši to ale platit bude určitě! 😀

Zajímá vás, jak je to s Cold Weather MRE a DryTech (potažmo Turmat) jídly? Tak to se těšte na nadcházející recenze!