Každý z nás se už někdy v lese zamotal do pavučiny. Ti kdo se nebojí pavouků, nejspíš politovali pavouka, že mu zničili jeho výtvor, ale pravděpodobně se nikdo z vás nezamyslel, co se to na vás vlastně přilepilo. Pavoučí vlákna ale za zamyšlení rozhodně stojí, protože je to úžasný materiál, který si díky svým téměř zázračným vlastnostem najde brzy cestičku do řady odvětví lidské činnosti, včetně výroby outdoorového oblečení nebo balistické ochrany.
Pavoučí vlákna jsou opravdu zajímavý materiál s obrovským potenciálem. Mají tvarovou paměť, vydrží teploty v rozmezí -40 až 200 stupňů Celsia, v tahu jsou pevnější než ocel a snesou protažení až o 40%. Dokonce jsou třikrát pevnější než kevlar a o 25% lehčí než umělá vlákna vyráběná z ropy. Některé zdroje uvádějí, že lanko z pavoučího vlákna tlusté jako tužka by zastavilo Boeing 747 v plné rychlosti. Navíc je lidské tělo vůči tomuto materiálu netečné, takže by se dal používat v medicíně například k výrobě náhražek šlach. Dále je plně „recyklovatelný“ – pokud je vlákno poškozeno tak, že už se nedá použít, pavouk ho sní a vlákno stráví na tekutinu, kterou může použít na stavbu další pavučiny. Prostě skvělý materiál.
Jenže to má jeden háček. Kdo kdy viděl pavouka, aby poslušně seděl v továrně a na povel ze sebe soukal stovky metrů vlákna. V 19. a 20. století sice proběhly pokusy založit pavoučí farmy, ale výroba vlákna v nich byla velmi finančně a časově náročná, takže se od této metody upustilo. Před pár lety se na Madagaskaru dva odborníci na textil pokusili zreprodukovat výrobní metody látky z pavoučího vlákna za 19. století a výroba 3,4×1,2 m tapiserie jim zabrala 4 roky, při čemž při výrobě zaměstnávali 70 lidí a vlákna sklízeli od jednoho milionu pavouků.
Lidstvo se ale pavoučího vlákna odmítlo vzdát, takže přišla na řadu věda. Pomocí genového inženýrství nejdřív přišly na svět larvy bource morušového, které díky pavoučím genům tvoří vlákno, které je o 53% pevnější a pružnější než normální hedvábí. Později se objevily i geneticky modifikované kozy, které ve svém mléce produkují pavoučí bílkoviny. Ty se pak z mléka vyextrahují a mohou se dál zpracovávat. Takto uměle připravené vlákno se sice blíží vlastnostem pavoučího vlákna, ale stále to není to pravé. Firma Nexia, která se tímto způsobem výroby pavoučího vlákna zabývala a chtěla z něj vytvořit balistickou ochranu, zkrachovala. Takže nyní má stádečko „pavoukokoz“ pod dozorem Utah State University a těžko říct, kdy uvidíme využití umělého pavoučího vlákna z kozího mléka v praxi.
Letošní rok ale může znamenat převrat ve výrobě umělého pavoučího vlákna. Japonská firma Spiber oznámila, že jako první dokáže vyrábět umělé pavoučí vlákno na průmyslové úrovni. Vlákno nazývají QMONOS a získávají ho pomocí speciálních bakterií, které produkují pavoučí protein.
Spiber teď spojuje síly s North Face a jejich spolupráce už má první výsledek – bundu Moon Parka.
Bunda je ve fázi prototypu a nejsou o ní téměř žádné informace, ale na trh by měla být uvedena už někdy v roce 2016. Uvidíme tedy, s čím nás pavoučí oblek překvapí.
Co na to říkáte? Těšíte se, až se obléknete do pavoučího vlákna?
Nejnovější komentáře