Dnešní recenze se bude týkat rukavic M-Pact od známé americké firmy Mechanix, která od roku 1991 vyrábí ochranné rukavice snad do všech odvětví, kde se rukavice používají, od řidičských, přes security, taktické až po dílenské.

 

Když jsem se dozvěděl, že se ke mně zrovna tyto rukavice dostanou, byl jsem nadšený. Taktických rukavic není nikdy dost a od výše uvedené značky jsem očekával ztělesnění kvality, takže můj výraz byl asi takovýto:

 

Po rozbalení jsem je rychle ozkoušel, zdali sednou na rukou a byl jsem spokojen, nikde neřežou, netlačí a nejsou těžké, takže člověk o nich po chvilce ani neví. Kolem zápěstí slouží jako pojistný prvek poměrně kvalintí suchý zip, který drží, ale ne zas tak moc, aby vytrhával vlákna ze svého protějšku, rukavice na ruce drží jistě.

 

Z práce, kde jsem rukavice přebral, jsem domů jel na motokole a v tento moment byl stále blahem bez sebe. Na dlaních je pěkný pevný neklouzavý úchop, s tím se bude sekat dříví jedna radost. Jenže další jsem měl cestu na střelnici a tam veškerá radost pominula.

 

Celé rukavice jsou ze syntetických materiálů, dlaň je ze syntetické kůže a špičky palce a ukazováku mají ještě další vrstvu materiálu navíc a ten se, musím říci, opravdu nepovedl. Na dvou nejdůležitějších prstech pro přesnou práci znatelně snižují citlivost, protože na tom místě je materiálu až moc. Tato další vrstva umělé kůže navíc nemá stejný povrch jako dlaňová část rukavice. Má sice hrubší texturu, ale je leštěná, takže místo vylepšení tření je efekt přesně opačný.

 

Na ostatních prstech je úchop bezproblémový, stejně jako na dlani, takže výrobce nezvolil vůbec dobré řešení, myslím, že všití třeba tenké jelenice na palec a ukazovák, na všechny prsty nebo i na celou dlaň by vyřešilo nejen problém s nepraktickou klouzavostí prvních dvou prstů, ale také to, co zmiňuje velkým písmem na štítku v každé rukavici zvlášť: Není ohnivzdorné. Kůže vydrží mnohem více než syntetika, takže jsem se s těmito rukavicemi opravdu bál sahat na rozpálenou hlaveň UK59 na střelnici, aby se neroztavily nebo nespekly. Jelikož ale bylo na Vysočině v ranních hodinách -5°C, vzdal jsem nakonec své obavy a o rozpálené hlavně se ohřál, tady pro změnu následovalo pozitivní překvapení, dlaním se nic nestalo a teplo nijak extrémně nepřenášely, takže pro příjemné zahřátí bez popálení i výměnu hlavně se ukázaly být vhodnými.

Následně ale přišlo další a mnohem větší rozčarování.

 

Spoustukrát člověk zabuchuje víko podávacího ústrojí, spoustukrát tam zapomene špičku prstu a ta vyklouzne, člověk nemá potřebu ani si zanadávat a na prstech nejsou žádné následky. Co způsobily rukavice M-Pact, které se prezentují i jako ochranné, nad tím zůsává rozum stát. Vnitřní plocha prstů je ze stejného materiálu a stejné textury jako plocha vnější, místo toho, aby byla hladká, což by vnitřní tření nezhoršilo, protože o to se stará textura bříška prstu. Při zabouchávání tedy milá rukavice zafungovala přesně tak, jak měla, na vnější ploše bylo zvýšené tření, takže ta se podržela mezi kusy kovu a vnitřní strana si pěkně bříško prstu také podržela a vychutnala. To by se opět s dobře zpracovanou jelenicí nestalo. Nechtěl bych pracovat v těchto rukavicích v blízkosti strojů s otevřenými pohyblivými součástmi při chodu.

Tolik bych řekl tedy k uživatelské přívětivosti, rukavice ve výsledku nepotěší ani neurazí, není možné počítat s jejich využitím na přesnou práci, zvládnou nějaké teplo (i když tvrdí, že ne) a dlaň není ze špatného materiálu, takže úchop nástroje celou rukou je jistý.

Nyní bych se rád vrátil k designovým prvkům a kvalitě zpracování.

Měkké gumové části jsou sice prima protiskluzové, moc si s nimi v továrně ale nevyhráli, tam, kde končí nálitek na textil je vidět strojové ukousnutí s úběrem materiálu. Formy pro odlévání začali používat tak, jak jim z prototypárny přišly, některé stěny na sobě mají schůdky od vykrajování formy CNC frézkou. Materiál se také neskutečně špiní, chytá prach a písek a je jej potřeba často otírat vlhkým hadrem aby neustále nevypadal jako na fotce.

 

Nejzatěžovanější klouby jsou od ukazováku a prostředníku. Na obou se zdá na první pohled, že je nějaká větší ochrana, na prostředníku tomu tak opravdu vskutku je z materiálu výše zmíněného, na kloubu ukazováku se sice jeví, že je stejná umělá kůže jako na palci a ukazování s nějakou odpruženou vrstvou pod ní, není tomu ale tak, tato poduška je vložena příliš z boku, takže špička kloubu je chráněna jen textilem.

 

Pokud tato recenze dosud působí tak trošku rozporuplně a rukavice jako nedodělek, jejich zpracování hodnocení naprosto sráží do hlubin. Takto vypadá nezatěžovaná palcová strana prstu po jedné střelbě. Na uživatele rukavic začnou brzy smutně vykukovat oka vytažená z látky.

 

Suchý zip se sice zdá být kvalitní a takový, že z textilní strany nevytrhuje zbytečně oka, drží pevně ale v případě rozepínání ne zbytečně pevně. Švy si ale řekly, že by se rády podívaly do světa a využily v tomto místě právě háčků suchého zipu, takže po maximálně pěti rozepnutích se začnou rozjíždět a vytrhávat.

 

Stejně tak se tomu děje i na straně háčků. Ukončení lemování pak vzbuzuje nutkavou otázku, zdali to designér opravdu takto zamýšlel, či dělnice v pátek spěchala domů od stroje nakrmit rýží své početné děti. Ano, firma Mechanix sídlí sice v USA, rukavice jsou ale dle štítku šity ve Vietnamu.

 

O dva dny později a asi 3 hodiny jízdy na kole vylezl na odiv další šev a v tento moment jsem si řekl, že napíšu toto rychlé hodnocení, aby se čtenáři také pobavili nad tím, zdali výrobce takovouto hromádku nedořešeností, nekvalitního materiálu a zpracování myslí vážně.

 

Pokud ano, měl by také přiložit názorný návod k užití, kteréžto nesmí být pro rukavice více zátěžové, než na gifu níže. Takovýto uživatel si jistě stěžovat nebude.

 

Pokračujte na velkou recenzi rukavic Mechanix nebo na recenzi modelu Mechanix CG Heavy Duty.

Pro Vybaven.cz testuje a píše Artifex