Tyto boty jsou krásným příkladem toho, jak se s používáním konkrétního kusu vybavení může váš názor na něj měnit. Posuďte sami.

 

Boty BlackHawk Black Ops se mi navždy vryly do paměti s několika NEJ, a obávám se, že v budoucnu budu další taktické boty srovnávat pravě s nimi.

 

První NEJ vás asi rovnou odradí, ale čtěte dál.

NEJvětší bolest při roznášení.

Jednoznačně.

Když jsem tyto boty zkoušel na centrále HQH, strašně mě zaujal pocit, který jsem u jiných nikdy nezaznamenal. Kordurový popruh vedoucí přes bok boty a také vnitřní polstrování při utažení tkaniček vyvolaly pocit zcela totožný tomu, když se vám nafukuje manžeta při měření krevního tlaku.

 

Najednou jsem měl nárty zafixované tak, že první myšlenkou v tu chvíli bylo „Sakra, to je jako kdybych měl exoskeleton.” Přiznávám, dětinská hloupost. Ale je to tak. Přesně tak jsem si to vždy představoval.

 

Když jsem druhý den ráno pospíchal do redakce, už to nebylo tak zábavné. Naopak. Zcela nové a neroznošené boty mi obvyklou pětiminutovou procházku ze zastávky do kanceláře proměnily v půlhodinovou cestu peklem. Kdyby všude neležel sníh, šel bych bosky. Takto mi nezbývalo nic jiného, než zatnout zuby a plazit se jako Alexej Maresjev.

V redakci jsem je nechal na noze a asi po půlhodině si uvědomil, že už vlastně ani moc netlačí. Večer jsem domů došel absolutně v pohodě.

Druhý den ráno se proces opakoval. Krutá bolest, slzy v oku, modlitba před každým dalším krokem, hodina, a vše je najednou OK.

Třetí a následující dny vše bylo v naprostém pořádku. Materiály povolily a sedly přesně na nohu.

Z toho vyplynulo druhé NEJ.

NEJpohodlnější nošení. A za tím si stojím. Opravdu se v tuto chvíli jedná o nejpohodlnější boty, které jsem kdy měl v životě.

Ten „exoskeletonový” pocit zůstal, a ať jdu po zmrzlém asfaltu, běhám po schodech, nebo v kopcovitém terénu, vždy mi pevně fixují nárty. Těžko se to popisuje, ale věřte, že to je velmi, opravdu velmi pohodlné.

Může za to pochopitelně i vložka OrthoLite, která je hodně vysoká a perfektně pruží.

 

Mimochodem, dobře také saje pot, takže není absolutně problém strávit v těchto botách 12 a více hodin.

Příklad z minulého týdne. Byl jsem na návštěvě u Frogmanů, kousek od Zlína. Cesta z Malenovic do Tečovic, kde mají prodejnu, má nějakých 4 km, chvíli jsem tam ještě bloudil, takže to na cestě tam-zpátky vyšlo na nějakých cca 10km, které jsem ušel velmi rychlou chůzí.

Po příjezdu domů (a tedy po celodenním nošení) mi nedělalo absolutně žádný problém ještě skočit na nákup do LIDLu vzdáleného dvě zastávky. Jednoduše jsem ty boty neřešil a chůzi si užíval.

A takto poslední dobou těch 10-15km nachodím skoro každý den.

Ano, pro sportovní či běžecké boty to je normální. Ale my se teď bavíme o vysoké vojenské obuvi.

Třetí NEJ stojí poněkud zvlášť, ale je potřeba na to upozornit všechny zájemce o koupi. Jde o olejivzdornou podrážku Vibram TC4+. Jedná se o NEJagresivnější podrážku, kterou jsem zažil.

 

Jo, na čistém ledě klouže. Ale pokud se v něm najde byť sebemenší náznak nějaké špíny, kamínků, písku, čehokoli jiného, tak se bota zachytí a zafixuje. Klouzat se jako v dětství na zamrzlém chodníku v těchto botách prostě nejde. 😀

Vtipné bylo, když v MHD na mě zavolal starý známý a já se jako obvykle v jiných botách pootočil na bříšku chodidla. Resp. chtěl se pootočit. Podrážka se zadrhla o štěrk nalepený na podlaze a nejslabším článkem se tak stalo mé nemocné koleno, které mi s lupnutím povyskočilo z pantů. 😀 Nemám tam moc chrupavky a občas se to prostě stává. Vinou agresivní podrážky však poprvé. Takže jsem místo potřesení rukou musel chvíli mávat nohou, abych to koleno „nahodil” zpět… 😀

Jistě čekáte i nějaké negativum, což už je takovou milou tradicí Vybaven.cz. Mám pouze jedno jediné.

 

Vypadá to hrozně, že? Rozlepená bota, po dvou měsících…

Ve skutečnosti však jde o přečnívající neupravený okraj podrážky, který nebyl dolepen/dolisován a po velmi drsném zacházení se uvolnil. Jednoduchá zkouška ukazuje, kde až začíná lepidlo.

 

Kdežto očekávané prodření tenké látky vevnitř se zatím nekoná ani náznakem.

 

Je těžké hodnotit obuv po dvou měsících nošení. Rozhodně je nehodlám šetřit a budu i nadále zatěžovat nejvíce, jak to jen půjde. Pokud takové zacházení vydrží alespoň rok, pak je téměř jisté, že při běžném nošení a troše péče vydrží daleko víc. Prozatím ale jde o ty NEJlepší boty, které jsem kdy měl. Absolutní jednička a nějak ani nevím, jak by se je dalo překonat. Snad opravdu tou životností, protože pohodlí zaručují těžko popsatelné.

 

Boty na testování poskytla společnost HQH.cz. V prodeji je najdete například ZDE

 

P.S. A teď výše zmiňovaný bonus.

Kolega z týmu, který se na podzim chystal na měsíční expedici 5 Jeepů napříč Afrikou, tou dobou zjistil, že nemá doma žádné boty, které by mu nebylo líto vzít na cestu. Koupil proto nové dva páry, dle hesla „Zničím – vyhodím”.

Ty první byly napodobeniny Crocsů z Kauflandu za 150,-Kč.

Těmi druhými se shodou okolností staly zakoupené boty z druhé ruky za 600,-Kč BlackHawk Desert Ops. Tedy stejný model, jako mám já, jen v pouštním provedení. A jeho názor na ně je velmi podobný tomu mému.

 

Dál tedy pokračuje Vondraa:

Pokud jde o boty BlackHawk! Desert Ops – od těch jsem původně nečekal vůbec nic.

Koupil jsem je doslova náhodou v době vrcholících příprav na expedici na africkou Saharu z druhé ruky a to jen proto, že na mě doslova vyzbyla má velikost.

Druhým faktorem pak samozřejmě byla velmi příznivá cena, která se pohybovala okolo 600,- Kč včetně dopravy.

Nic od nich nečekal ani zbytek našeho redakčního teamu, kdy se mi kluci doslova smáli, že mě jejich původní majitel „Ross“ (který je poctivě podepsal fixou) bude po nocích chodit strašit, protože za tuhle cenu ty boty určitě stahují z mrtvol amerických vojáků v Afghánistánu (odkud boty původně pocházely).

Absolutně netuším, co ty boty mají nebo nemají za sebou, proto na ně ostatně nemá cenu psát plnohodnotnou recenzi, ale veškerý černý humor mě přešel, jakmile jsem si je poprvé obul…

 

Král je mrtev, ať žije král – pohodlnější kanady jsem na nohou prostě nikdy neměl, z pomyslného trůnu dokonce sesadily i jinak velmi pohodlné Adidas GSG 9.2 (ke kterým naneštěstí začínám být skeptický čím dál více, neboť námaze nepřiměřená devastace podrážky i nadále pokračuje).

Dalším a snad ještě větším překvapením se pro mě ale stal fakt, že ty boty expedici přežily (což v plánu rozhodně nebylo). A co víc, s výjimkou několika málo nových skvrn od nafty jí přežily v naprosto totožném stavu, v jakém do ní odjížděly! Sice z nich tu a tam již kouká nějaká opotřebením prodřená nitka, ale podrážka drží a vnitřek je prozatím také doslova netknutý. Na jejich další výkon a osud jsem tak zvědavý čím dál tím víc.

 

Pokud v obstojném stavu vydrží sloužit ještě alespoň rok (ideálně dva), mám o příštích botách jasno…

 

Pro Vybaven.cz testuje a píše Vondraa.

Model BlackHawk! Desert Ops v prodeji najdete ZDE.