V únoru 2019, po zveřejnění článku o službě Ostrá pošta, jsem byl pozván do neveřejné FB skupiny Broušení nožů, seker a jiných nástrojů. A přiznávám se bez mučení, zásadně to změnilo můj pohled na pojem “ostrý nůž” a broušení nožů obecně. Lidé v té skupině komunikují nějak takto (cituji reálný příspěvek):

“Broušení a leštění Mioroshi deba 240mm, Sakai Kenzó, shirogami 2 hagane. Krásnej vintage (25+ let) single bevel, tradičně jednostranně broušený nůž určený k filetování a porcování ryb k přípravě na sushi. Postup při srovnání bevelu, shapton 320, shapton 1000, takayuki sakai 4000, finish v ploše ohira suita, nakayama kiita powder a uchigumori finger stones z ohira. Finish na uraoshi shinden suita a maruoyama suita nagura. Po leštění bevelu krásně po jednotlivých krocích vylezly metalurgický efekty.”

“Prohluboval jsi Ura?”

Ura nebyla potreba opravovat. Pokud jsou brusici inteligentni a ura je dobre udelana, vydrzi celej zivot kudly. Proto se ura finishuje na nejvyssim moznym gritu/kameni.

Pokud chápete všechna slova bez použití slovníku, smekám. Zkoušel jsem to párkrát pro lepší pochopení číst nahlas, čímž otevřel červí díru v rohu kanceláře a přivolal ďábla. 

Takže tam pár měsíců sedím a mlčky se učím. A jelikož v té skupině je necelých 5,5K lidí, mám vlastní teorii, že tam jsou v podstatě všichni TOP brusiči ČR. A pokud tam nějaký chybí, tak buďto vůbec nemá FB, nebo v té skupině byl a dostal ban. 🙂 Což zase vedlo k myšlence představit tuto skvělou skupinu veřejnosti. Ne, nejsem debil, který tím odhalil cosi tajemného a teď se to tam zahltí lavinou dalších debilů a skupina skončí. Mám to posvěcené od nejvyššího vedení. Klidně vstupujte a učte se. Při nejhorším dostanete ban a zas bude klid. 

No a jelikož se v té skupině našlo pár jedinců, kteří test Ostré pošty označili za PR a posteskli si, že běžní profi brusiči na takovou reklamu nikdy nedosáhnou, rozhodl jsem se vyjít jim vstříc a nabídl další test. 

Ve snaze o co největší objektivitu se poskládaly následující kategorie:

1. Sériový pevný nůž – Cold steel SRK v oceli SK-5 

2. Sériový zavírací nůž – Gerber Gator CP Orange v 420 oceli

Sériové nože jsou obvykle ostré, ale mívají větší úhel, než je nutné, mají stopy po strojním broušení, vady výbrusu apod. Na každém brusiči bylo, aby je “vytunil” dle svého cítění. Ano, pořídil jsem kvůli testu 6 SRK a 6 Gatorů. 🙂 A pokud je máte, jistě chápete, proč zrovna je. Jsou to velmi populární a kvalitní nože z běžných materiálů. A také dobře poslouží jako menší chyták pro nepozorné brusiče. Oba modely mají černění, které se snadno poškrábe. Gator navíc nemá na čepeli choil či vybrání u rukojeti, takže nabrousit ho tak, aby stále šlo o nový nůž z krabice a aby neklesla jeho hodnota, byl docela oříšek.

3. Údržba pro laika – každý z účastníků měl za úkol zhodnotit stav používaného, ale relativně ostrého nože a dle libosti se o něj postarat. Nůž mohl být v pořádku, mohl mít jehlu, nebo být více opotřebovaný, s mírně nesouměrným výbrusem apod. A opět bylo jen na brusiči, jak se rozhodne. Své rozhodnutí měl popsat a zdůvodnit. Pokud by nějaký brusič řekl – “ten nůž jsem nebrousil, byl v pořádku”, tak bych to vzal jako splnění úkolu také. 

4. Ukaž, co umíš – každý z brusičů dostal za úkol předvést své nejlepší schopnosti a dovednosti na jednom noži, který byl vybrán “pro jejich podmínky na míru”. Tak, aby to co nejvíce odpovídalo jejich vybavení, stylu apod. S jednotlivými brusiči jsme tuto kategorii konzultovali a snažili se najít nejvhodnější kompromis.

Celkem se přihlásilo 5+1 brusičů. Ten +1 si nejdříve přál zůstat v utajení, protože nestál o zviditelnění, ale o samotný test, chtěl prověřit své síly a schopnosti. Ale nakonec jsem ho přece jen přemluvil k odtajnění, takže i jeho kontakty najdete v článku. Všichni brusiči dostali své balíčky ve stejný den a na broušení měli maximálně 14 dnů. Doba broušení měla být zohledněna v článku. Stejně tak všichni měli možnost se mnou komunikovat, ptát se, navrhovat své úpravy atd.

Mým soukromým cílem nebylo někde zdarma nabrousit 24 nožů, jak si někdo může pomyslet. 🙂 Chtěl jsem si udělat názor spíše na jednotlivé brusiče, než na jejich jednorázový výkon. Podívat se, co vše umí, jak přemýšlí, komunikují, vychází vstříc atd. Protože broušení je také služba. A hodně záleží i na osobnosti člověka. Někdo v holičství rád pokecá s barberem o svém životě, někdo další tiše trpí a modlí se, aby už konečně zavřel hubu. Někomu sedí, že brusič se ptá na různé detaily a doporučuje změny, jiný naopak uvítá možnost nůž svěřit profíkovi a uhradit bez zbytečných řečí došlou fakturu za perfektní výsledek. 

I přesto, že výsledky testu rozhodně nejsou konzistentní a nadšení střídalo hrůzu a obráceně, pokusím se zůstat maximálně objektivní. Nejdříve popíšu a ukážu jednotlivé Před/Po stavy včetně komentářů od brusičů a následně přidám svůj subjektivní souhrn pro ty, koho zajímá můj názor. Nepoměřuji jednotlivé výsledky mezi sebou, hodnotím každého brusiče zvlášť a zveřejňuji to v takovém pořadí, v jakém mi balíčky přišly zpět. Jednotliví brusiči samozřejmě mají stále možnost vyjádřit se a budete-li mít nějaké otázky, jistě vám na ně zareagují v komentářích pod článkem.

Pojďme na to.

KNIFE CLINIC

Jako první svou práci odvedl Petr Andrs, kterého mnozí znají spíše jako pražské brusičství Knife Clinic. Obvykle brousí na Tormeku či Haimovce, k dispozici má také vodní kameny či flexu… 😀 Po převzetí balíčku sepsal svůj názor, doporučil zachovat původní tovární úhly jednotlivých nožů a u Gatora navrhl i vybroušení odsazení u rukojeti pro lepší broušení do budoucna. Na mou poznámku, zda nechce přebrousit jeden z nožů na menší úhel, odpověděl velmi rozumně: “Standardní nabídka: Vybral jste si nůž pro nějaké jeho vlastnosti. Já je vylepším jak budu moci a Vy vyzkoušejte, jak záměr výrobce funguje. Opravovat novou věc mi připadá zbrklé. Pokud mate jasno, řekněte si kolik tam chcete.” Takže dál už nebylo co řešit a nechal jsem ho v klidu pracovat. 🙂 A cca za dvě hodiny již hlásil splnění úkolů a odeslání balíčku zpět. 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PŘED. Asi není moc co řešit, všechny SRK měly z výroby docela dobré ostří se mírnými stopami po strojovém opracování. Tento kousek ale měl i menší rýhu na černění.

 

Cold Steel SRK – SK5,  stav PO. Cena broušení cca 116 Kč. Nůž je stále ve stavu nového. Z původního dobrého ostří je nyní skvělé. Nůž holí. Jedinou výhradou mohou být kosmetické stopy po hrubších abrazivech. Nedokážu říct, zda stopa v červeném kroužku je prací brusiče či chybou z výroby, ale je škoda, že to nebylo srovnáno. Na druhou stranu si uvědomuji, že by to znamenalo větší odebrání materiálu a následně i vyšší cenu.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PŘED. Výrazné stopy po strojním broušení. Naživo to působí až jako mikro serrator.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PO. Cena broušení cca 64 Kč.  Nůž je opět stále jako nový. Čisté a pěkně srovnané ostří. Drobná kosmetická vada – oděrka v tom již zmíněném problematickém místě. K čemuž by pochopitelně nedošlo, kdyby se tam udělalo nabízené odsazení/vybrání. 

 

3. Kizlyar Supreme Dominus – AUS 8. Stav PŘED. Nůž byl používán, broušen a zase používán. Ačkoli holil, ostří bylo, řekněme, nedokonalé. Nicméně pro laika ucházející. 

 

Kizlyar Supreme Dominus – AUS 8. Stav PO. Cena broušení cca 112 Kč. Původní ostří bylo srovnáno. Nůž nyní holí daleko lépe, vesele a s lehkým křupnutím. 🙂 Opět jsou ale patrné kosmetické stopy po abrazivech. 

 

4 Pohl Force Mike Fortytwo Emergency 1087 – ocel Nitro B. Stav PŘED. Tento eurokastrát bez pojistky sloužil dle dohody jako vizitka brusiče. Zaslán byl ve stavu nového nože s opravdu mizerným strojovým ostřím. O nějakém holení nebylo ani řeči. 

 

Pohl Force Mike Fortytwo Emergency 1087 – ocel Nitro B. Stav PO. Cena broušení cca 76 Kč. A opět parádně ostrý nůž. Bohužel s již tradičními stopami po brusivu. Na kvalitu řezu to pochopitelně vliv nemá, ale zrovna v případě “vizitky brusiče” to zamrzelo. Po funkční stránce je to však perfektní. 

 

 

Marek Vagunda

Velmi nenápadný brusič z Brna jménem Marek Vagunda (mail: vagunda.marek ZAVINAC seznam.cz) to vzal přesně dle definovaných pravidel. Se mnou řešil jen třetí kategorii, údržbu pro laika. To, v čem měl volnou ruku, udělal po svém. Při posílání zpět konzultoval se mnou cenu pojištění balíčku. Nože brousí ručně na kamenech, dle typu nože kombinuje přírodní kameny a syntetické.

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PŘED. 

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PO. Cena broušení cca 250 Kč. Kompletně srovnané ostří a precizní, doslova jedovatý satin. Marek Vagunda nešel do “lesku”, nicméně stopy po hrubších kamenech zahladil velmi dobře. Jen škoda, že černění dostalo šrám u rukojeti. Což uvidíte i u jiných brusičů tady. Brousit černěnou čepel na kamenech není žádná sranda. 🙂  Další nano výtkou mohou být stopy po brusné pastě u rukojeti, což šlo snadno umýt a nůž byl opět ve stavu nového. 

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PŘED. Tento Gator měl krom výrazného “rýhování” také nesouměrný výbrus u špičky, takže pro brusiče to byla tak trochu práce navíc.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PO. Cena broušení cca 100 Kč. Opět perfektně nabroušené matné ostří. Nesouměrnost na špičce byla srovnána. 

 

Nůž od ruské firmy Jižní Kříž – ocel 95X18. Stav PŘED. Nůž byl hodně používán a broušen. Posílal se ve stavu, který Marek Vagunda popsal jako “nůž měl nesymetrickou fasetu, která byla zakončená sekundární fasetou, taky nesymetrickou, a byl v pohohdě ostrej (holil a řezal, u špičky byl nepatrně tupější)”. Brusič navrhl následující úpravu: “Plán je udělat jednu fasetu na úhel zhruba 30 stupňů. Pokud se ukáže, že je moc vysoká, tak odbrousím trochu materiálu nad fasetou a vyjde z toho vysoký konvex, na jehož konci bude normální fasetka. Možná to nebude nejkrásnější úprava, ale bude to dobře krájet.” Opět z toho bylo jasné, že ten člověk ví, co dělá a proč, tak dostal volnou ruku.

 

Nůž od ruské firmy Jižní Kříž – ocel 95X18. Stav PO. Cena broušení cca 250 Kč. Výsledkem bylo krásně srovnané ostří a opět jedovatý satin. Tento nůž se podělil o druhé místo v celkové ostrosti s dalším brusičem, a to z důvodu, že ač nedokázal strouhat vlas, po přejetí o něj zachytával a bylo cítit, že ke strouhání zbývá opravdu málo. 

 

MCUSTA MC 121D Tactility Damascus – ocel laminovaná VG 10. Stav PŘED. Tento nůž byl vizitkou brusiče. V původním stavu měl lehce jeté ostří a tupou, přebrušovanou špičku.

 

MCUSTA MC 121D Tactility Damascus – ocel laminovaná VG 10. Stav PO. Cena broušení cca 150 Kč. Jednoznačně nejostřejší nůž celého testu a jeden z nejostřejších nožů v mém životě vůbec. Snadno a s přehledem strouhá vlas. Špička byla pochopitelně také srovnána.

 

Jindřich Šimek

Brusič Jindřich Šimek sedne všem, kdo rád ví, co se právě děje a proč. Tento puntičkář a perfekcionista mne pečlivě informoval o každém svém kroku. Nabízel různé varianty, ptal se na názor a fotil každý nůž v průběhu celého broušení. V podstatě samostatně neváhal chodit nad rámec svých povinností brusiče. Kontakty najdete tady:

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PŘED. V tomto případě šlo asi o nejčistější ostří ze všech 6 SRK. Tak má vypadat nový nůž. Kdyby to brusič poslal zpět bez broušení, neřešil bych to vůbec. Měl by splněno.

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PO. Cena broušení cca 190 Kč. I přes relativně dobrý stav původního ostří to brusič vzal od nuly a z dobrého ostří udělal skvělé. Nešel do úplného “zrcadla”, ale velmi dobře zahladil stopy po kamenech. Nůž je stále ve stavu nového, ale kvalitativně je někde zcela jinde, než byl. Dle brusiče bylo potřeba lehce srovnat fazetu u patky, čehož jsem si ani nevšil, ale výsledek je parádní. Dokonce nůž následně naolejoval.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PŘED. Gator v tomto případě byl opět s výrazným rýhováním po továrním broušení. Navíc vykazoval jistou nesouměrnost.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PO. Cena broušení cca 100 Kč. Výsledek je perfektní, dokonce zmenšil původní úhel pro lepší řez. Jediná drobnost viz třetí fotka, malý škrábaneček, opět problematické místo u rukojeti, které ale lehce odbrousil pro snazší broušení do budoucna.  

 

Boker Arbolito Hunter – ocel N695. Stav PŘED. Jedná se o jeden z mých nejoblíbenějších nožů. Ostří vykazovalo známky broušení a používání, ale opět nůž byl slušně nabroušený, dobře holil a pokud by šel zpět v tomto stavu, neměl bych nejmenší problém. Pro laika je to víc než dostačující. 

 

Boker Arbolito Hunter – ocel N695. Stav PO. Cena broušení 150 Kč + 30 Kč impregnace pouzdra. Ano, čtete dobře. Brusič nejenže kompletně renovoval sám nůž, ale vzal to skutečně jako kompletní údržbu. A to včetně úpravy přečnívajícího fibru v otvoru pro provázek a impregnace pouzdra. Aby nůž nebyl cestou zašpiněn od balzámu, přijel mi zvlášť zabalený v kusu látky, kterou jsem měl následně utřít případné stopy, než zaschne balzám. Přiznám se, že by mě to fakt nenapadlo a za celkovou péči smekám klobouk. Ta poslední dvojfotka je od něj, takto mi průběžně posílal reporty ke každému noži.

 

SP-1 Combat Knife – ocel 1095. Stav PŘED. Velká lopata z uhlíkové oceli, kterou brusič dostal jako svou vizitku. Nůž byl používán a broušen. Před odesláním holil.

 

SP-1 Combat Knife – ocel 1095. Stav PO. Cena broušení cca 240 Kč. Výsledek byl opět nad očekávání. Brusič vzal v úvahu charakter tohoto nože a jeho případné použití a zvětšil úhel ostří. Resp. ze tří různorodých úhlů v různých částech čepele udělal jeden. Nůž tak holí o něco hůř, ale zvýšila se tím jeho výdrž, a celkově teď v podstatě nejde poznat, že byl používán. Jako bonus zdarma bylo naolejování černění a kompletní vyčištění rukojeti. 

 

Martin Havránek

Martin Havránek se rovnou prvním příspěvkem k tomuto testu představil jako brusič, který se tím živí cca 10 let. V tomtéž příspěvku ohodnotil Ostrou poštu jako “fuj”. Na své vizitce slibuje ostření nožů diamantovým prachem a v ceně 3 Kč za 1 cm ostří má zahrnuté také leštění, údržbu a renovaci. Tři dny po převzetí balíčku bylo ticho. Pro jistotu jsem pana brusiče kontaktoval s dotazem: “Dobrý den. Jen pro info, jak jste na tom? Nemáte nějaké dotazy třeba?” Dotaz byl jen jeden – Měl v plánu “vytáhnout ostří u nožů a proto by musel zajet do černění na čepeli, cca na 1mm”. S tím jsem problém neměl, brusič zas neměl jiné dotazy, připomínky či komentáře, a přesně po týdnu mi byl balíček zaslán zpět.

Kontakty na brusiče najdete tady:

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PŘED. Opět klasicky dobře broušené SRK bez viditelných problémů. 

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PO. Cena broušení cca 45 Kč. V tuto chvíli čtete již třetí variantu textu, neboť první dvě se mi zdály neobjektivní a příliš emotivní. Proto byly smazány.  První centimetr a půl ostří zůstal nedotčen, dál už byla vidět práce brusiče. V rámci objektivity musím zmínit, že nůž místy holí, ale spokojený s broušením rozhodně nejsem. Nemluvě o tom, že nůž již zcela jednoznačně není “ve stavu nového”. Chvíli jsem zvažoval vrácení v 14 denní lhůtě bez udání důvodu, ale to by mi asi v obchodě neuznali… 😀 Jen žertuji, klid. Tak zvaný smích skrz slzy. 

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PŘED. Stejně jako v jiných případech i zde je vidět hrubé rýhování po strojním broušení a mírně nepřesná čára.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PO. Cena broušení 24 Kč. Ano. Cena je pouhých 24 Kč. A to je asi jediné pozitivum, které dokážu v tuto chvíli nalézt. Opět si všimněte zcela nedotčené části u rukojeti.

 

Vybaven.cz: Chtěl bych probrat jednu věc, potřebuji znát Váš názor. Jde mi především o zavírák Gerber Gator, u kterého byla dost poničena povrchová úprava. Dle Vašeho ceníku toto nabroušení vychází na 24,- kč, ale nůž v podstatě přestal být nový a pokud bych to broušení objednával jako zákazník, měl bych s tím velký problém.

Martin Havránek: Ano, trochu jsem ujel,vim o tom,myslim, že to bylo trémou. Snad jsem vám tím nějak nezkomplikoval život. Během ostření mnohokrát měním úhel,a ty úhly se snažím mít tzv.v ruce, nepoužívám žádné upínače úhlů. Součástí mého ostření je i leštění čepele,tedy tím by ona nedokonalost nevznikla. Samo, že myslím nože bez barvy (?),černění .

Vybaven.cz: Život jste mi samozřejmě nezkomplikoval, jen Vám chci dát prostor se k tomu nějak vyjádřit, něco, co dodám do článku jako Vaše vysvětlení. Protože platící zákazník objednávající broušení u profíka s 10 letou praxi nebude počítat s jeho trémou. Případně můžu zveřejnit tuto konverzaci takto jak je a lidé to buďto pochopí, nebo ne.

Martin Havránek: Zveřejnit konverzaci – bych nechal na Vás. Jinak ano – 24 Kč.

Co dodat… Snad jen pěkné shrnutí od kolegy: “Paní, vždyť Vy máte filcky?! No a co bys chtěl za dvacku, krevety?”

Nevadí, jedeme na další nůž v pořadí. 

Maxpedition Fishbelly medium – ocel D2. Stav PŘED. Stejně jako u jiných nožů v této kategorii se jednalo o používaný a broušený nůž, který bez problémů holil. Pokud by ho brusič vrátil bez broušení, nehodnotil bych to nijak negativně. Pro laika takový stav bohatě stačí.

 

Maxpedition Fishbelly medium – ocel D2. Stav PO. Cena broušení cca 35 Kč. Nůž opět má cca 1,5 cm nebroušeného ostří, na které plynule navazuje několik šrámů. Pak přichází větší čas oškubaného ostří a následně u špičky se objevuje buďto původní fazeta, nebo nově vytvořená od brusiče. To nedokážu odhadnout. Ale fotky máte tady.

 

Gerber Gator Kukri – ocel 1050. Stav PŘED. V podstatě kus plechu se sraženou hranou. “Výbrus” tvoří cca 0,5mm hrana. Jedná se o vizitku brusiče, kterou jsme pro něj vybrali společně z toho důvodu, že jako jediný byl ochotný brousit zahnuté čepele a nejlepší výsledek chtěl předvést na čepeli o minimální délce 20cm a tloušťce 1,5mm. Což toto Kukri přesně splňovalo. 

 

Gerber Gator Kukri – ocel 1050. Stav PO. Cena broušení cca 90 Kč. Musím říct, že bych to ohodnotil kladně, protože rozhodně jde o změnu k lepšímu oproti původnímu stavu. ALE. Není mi jasné, proč se opět vynechala část původního ostří. V tomto případě dost značná. Ta původní, nedotčená část ostří měří 6,7 cm. Šipka na jedné z fotek ukazuje začátek nového broušení. 

 

 

A nyní přichází na řadu tajemný účastník, který nechtěl být prozrazen, ale nakonec se nechal přemluvit. 

 

Víťa Oneeyed

Víťa Oneeyed je zakladatelem této skupiny brusičů a původně si jen chtěl vyzkoušet vlastní dovednosti. Nicméně jeho přístup a odvedená práce mě donutily přesvědčit ho a odtajnit se. Stejně jako Jindřich Šimek i Víťa Oneeyed si hrál s dodanými noži. Nejel na čas či výkon, ale snažil se vykouzlit co nejlepší výsledek. Všechny své dojmy také pravidelně popisoval a ptal se, co si vlastně přeji. 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PŘED. Jelikož se původně jednalo o neveřejného účastníka, dostal SRK, se kterým jsem si již trochu hrál.

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PO. Cena broušení cca 350 Kč. Brusič zohlednil mou zálibu v lesklých čepelích a udělal z SRK jedovatě ostré zrcadlo. 🙂 Což oceňuji, ale zmínit musím i menší rýpanec do černění u rukojeti.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PŘED. Opět klasika.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PO. Cena broušení cca 160 Kč. A opět tady není co dodávat. Jedovaté ostří + mé oblíbené vyleštění. 

 

J-P Peltonen Sissipuukko M95 – ocel 80CrV2. Stav PŘED. Po brutálním Crash testu nůž byl kdysi přebroušen a až při leštění na kůži s pastou se ukázalo, že ostří bylo poškozeno víc a kousek ostří mi zůstal jen tak ležet na kůži. Na další přebrušování jsem tedy nenašel čas a teď se to krásně hodilo. 

 

J-P Peltonen Sissipuukko M95 – ocel 80CrV2. Stav PO. Cena broušení cca 300-400 Kč dle původního stavu a dle toho, kam až chce majitel zajít při broušení. Práci na Sissině si brusič evidentně užíval a udělal z toho tak jedovatou žiletku, že zachytává vlas při přejetí. Nestrouhá ho, ale zadrhává. Což znamená druhé místo spolu s Jižním Křížem od Marka Vagundy.

 

Spartan Blades Phrike – ocel S35VN. Stav PŘED. Tady si tak trochu sypu popel na hlavu. Chtěl jsem udělat brusiči radost tvrdou práškovkou na relativně malém noži. A vylezl z toho přesný opak. Ukázalo se, že Phrike má strašně měkkou ocel (stejně jako druhý nůž, co od nich máme) a než potěšení z toho nakonec bylo peklo. Nůž dorazil ve stavu používaného.

 

Spartan Blades Phrike – ocel S35VN. Stav PO. Cena broušení – 100 Kč, prý za snahu a srovnané ostří. Prý ten materiál vládl brusiči, ne naopak.

Takto to popisuje sám brusič: “Broušení Sparťana, aneb boj o přežití. Informace, že se jedná o záložní nůž vojáka – přestože se má jednat o “titulární” práci, účel u nože jest nadřazen všemu, tedy žádné leštění není v plánu. Po prvotní důkladnější očistě bylo v plánu hybridní ostří – z jedné strany Hrubší – z druhé strany leštěné, výsledek měl být řezivý elegán – to brzy padlo. Jak jsem si užíval, jak Sissipuuko i Cold Steel SRK reagovali na kameny a ocel je přívětivá, u Cold Steelu až překvapivě, tak u Sparťana jsem se dostal na druhou stranu barikády. Nějaké problémy jsem u práškovky čekal, toto však předčilo mé očekávání. Rozhodně mám problém s udávanou tvrdostí 59-60 HRc, na kameni Sigma 1000 šla ocel pryč jako máslo, ale i další dva kameny střední hrubosti, které jsem vyzkoušel, s ocelí neměly problémy, na jednom se ocel dokonce mazala. Při jakémkoli pokusu a přechodech na jiné kameny problém. Z broušení se stala laboratorní práce, při které jsem zkoušel, co si ocel nechá líbit. Nenechala při subjektivním pocitu, že je poměrně měkčí, než by měla být v kombinaci s práškovou metalurgií ze všeho lezl výsledek, který byl jen částečně agresivní a částečně holil, u jemných kamenů ostří rychle upadávalo. U krátké vojenské čepele jsem si trval na tom, že čepel musí mít “bite”, tedy kousavost na krátké dráze. Nicméně na středních kamenech se tvořila nepříjemná jehla, na jemnějších kamenech ostří degradovalo.  Zkráceně, abych cíle dosáhl, po několika kamenech jsem skončil, kde jsem začal, po lehkém upgradu na kameni Sigma 1000 následovalo usměrnění vrcholu ostří v ruce keramikou a následně mechanické zastropování. V této fázi je ostří velmi agresivní. Tím jsem v podstatě dosáhl původně chtěného cíle, nemůžu však zastřít, že jsem udělal jen to, co mi ocel dovolila. Nůž je zde nade mnou morálním vítězem. Psal jsem si včera s jedním kamarádem, kterému prochází rukama hodně práškovek na broušení a ptal jsem se ho na názor – říkal, že brousil od Sparťana podobný nůž ze stejného materiálu a že nee, že neuspěl, že ho vracel majiteli bez nároku na honorář”

Já jsem každopádně velmi spokojený, nůž mi připadá nabroušený skvěle. Ale je fakt, že se nepohybuji v takových nadpřirozených matériích, jak ti borci ze skupiny.

 

Milan Fogaš

Brusič Milan Fogaš z Rýmařova (mail fogas.milan ZAVINAC seznam.cz) byl druhý, koho jsem kontaktoval po třech dnech mlčení po převzetí balíčku. Položil jsem stejnou otázku, jako Martinovi Havránkovi: “Dobrý den. Jen pro info, jak jste na tom? Nemáte nějaké dotazy třeba?” Žádné dotazy nebyly, odpověděl pouze “Dobrý den, aktuálně mám hotové hrubé práce až po #1000, bohužel zbytek “postupky” budu dělat až zítra odpoledne.”. Druhý den odepsal znova, omluvil se za předešlou strohou odpověď a vysvětlil, že měl starosti offline. Což je naprosto v pořádku a zmiňuji to čistě pro úplnost. O nožích jsem nevěděl nic až do vybalení. Brusič mi následně poslal i kompletní report k broušení, na celou A4. Škoda, že k domu došlo “post factum”, celkový výsledek mohl dopadnout poněkud lépe… 🙂

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PŘED. A opět klasické SRK, žádné velké problémy.

 

Cold Steel SRK – ocel SK5, stav PO. Cena broušení cca 100 Kč. Samotné broušení je skvělé. Tento brusič patří k těm zkušenějším ve skupině a na SRK svou práci odvedl opravdu dobře. Na rozdíl od některých kolegů se rozhodl pro menší úhel a nůž tak kompletně přebrousil. Ostří následně perfektně vyleštil, což mne hodně potěšilo. 🙂 Co však mohu označit za problém, je to, že nůž se vrátil zcela zasraný od pasty. A to mi přijde jako velká škoda. Vyčistit to a vrátit nůž do stavu nového bude asi oříšek.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PŘED. Další Gator a stejné rýhované ostří.

 

Gerber Gator CP Orange – ocel 420. Stav PO. Cena broušení cca 70 Kč. Opět došlo ke snížení úhlu a následnému leštění. A opět super ostří, se kterým jsem velmi spokojen.Dokonce si všimněte i souměrného obroušení černění u rukojeti. Tím se stav v podstatě srovnal a další broušení tak bude o mnoho snazší.

 

Fallkniven S1 – ocel laminovaná VG10. Stav PŘED. Toto byl trochu chyták, který tento brusič vyfasoval v podstatě náhodně. Vzal jsem zcela nový, perfektně holící S1, obtáhl ho na kůži s pastou a na jedné straně mírně škrábl keramickou tyčinkou. Chtěl jsem tak naznačit broušení/leštění použitého nože. Doufal jsem, že si toho brusič všimne a v rámci kategorie “Údržba pro laika” mi ho pošle zpět jako naprosto vyhovující a v dobré kondici. Maximálně vyleští stopy po keramice na kůži.

 

Fallkniven S1 – ocel laminovaná VG10. Stav PO. Cena broušení – 0 kč. Bohužel brusič se rozhodl poněkud jinak, než jsem očekával. Nastal nějaký zkrat a z pověstné fallknivenovské čočky do nuly vzniklo něco jiného. Navíc z jedné strany deformované. Což v kombinaci s čárou spoje dvou ocelí vypadá smutně. Pro srovnání na některých fotkách ukazuji běžné fallknivenovské ostří na noži F1.

 

A opět jsem samozřejmě kontaktoval brusiče:

Vybaven.cz: Mám problém s nabroušením S1. Není mi moc jasné, proč jste se rozhodl změnit slavný falknivenův čočkový výbrus do nuly a udělal tam velkou fazetu, navíc relativně křivou z jedné strany.

Milan Fogaš: Volil jsem postup, který po mě byl již jednou požadován pro broušení jiného Fallknivenu, se kterým byl tehdá zákazník spokojený, no bohužel jsem sám nezjistil proč mi fazeta takhle “letěla”(problémů jsem si všiml, příčinu jsem však neodhalil). V textu který odešlu později zmiňuji, že jsem sám s výsledkem broušení spokojený nebyl a v tomhle případě bych provedl broušení zcela zdarma.

Vybaven.cz: Abych řekl pravdu, ten nůž byl trochu chyták, který na Vás padl náhodou. Šlo o to, že byl zcela nový, nedotčený. Což jsem avizoval v příspěvku, že nůž může být nový a brusič má jeho stav posoudit. Před odesláním jsem ho lehce otřel o kůži s pastou a na jedné straně mírně škrábl o keramickou tyčinku, abych navodil dojem nějakého toho použití. Ale rozhodně tam nespatřuji žádnou demolici, která by vyžadovala kompletní přebroušení, změnu geometrie a tvorbu fazety. O to víc mne překvapuje to, že jste mi nic nenapsal, na nic se nezeptal a ani ve čtvrtek, kdy jsem ve snaze Vás trochu tímto směrem popostrčit, zeptal se, zda máte nějaké otázky, tak jste žádné neměl a rovnou mi oznámil, že už jste na 1000.

Milan Fogaš: Přiznávám, že tohle byl po zpětné úvaze poněkud bezmyšlenkovitý krok na základě “precedentu”, který bych teď nepíše vůbec neprováděl a postup bych použil dosti odlišný, pravděpodobně zcela bez použití kamenů či podobných prostředků a úpravu bych provedl jen na kůži s diamantovými pastami od 40 mikronů.

 

RUI Tactical 32004 Energy – ocel 8Cr13Mov, stav PŘED. I přesto, že jde o relativně levnou Čínu, ten nůž mě baví, používám ho velmi rád, ale nikdy nebylo potřeba ho brousit. Zatím jsem si vždy vystačil s keramikou a kůží s pastou.  

 

RUI Tactical 32004 Energy – ocel 8Cr13Mov, stav PO. Cena broušení – 120 Kč. A opět perfektní výsledek. Z odolného páčidla je najednou jedovatá žiletka. Nůž byl kompletně přebroušen, srovnaly se vady (výrazný podbrus na začátku ostří a srovnání špičky) a korunku tomu nasadilo finální leštění. V tomto případně opravdu nemám co vytknout, i pár dnů od vybalení mě napadají jen samá superlativa.

 

Ve finálním reportu brusič přidává i vlastní názor, tak mi přijde vhodné ho zveřejnit také. Pomůže vám udělat lepší přehled o tom, jak se k tomu staví, jak přemýšlí atd. V rozhodování o tom, komu poslat na údržbu své nože, to může mít rozhodující vliv.

“Broušení těchto nožů bylo pro mě vskutku zajímavou zkušeností a ačkoliv jsem nebyl zcela spokojen se svým výsledkem, především pak u Fällknivenu S1, jsem rád že jsem se tohoto srovnání zúčastnil. Jsem toho názoru, že i každý obyčejný kuchyňský nůž, který nabrousím, mě posouvá někam dál a broušení na recenzi pro web jako je Vybaven.cz, které pro mě, při vědomí že hodnocení mých schopností bude číst tak mnoho čtenářů, bylo mírně stresující, za to mnohem více obohacující zkušeností. Většinu nožů, které brousím, tvoří pevné či zavírací nože se skandinávským, plochým, či dutým výbrusem, převážně z nerez ocelí, v drtivé většině případů s poškozením ostří – nové nože brousím zpravidla jen svoje vlastní, pokud nejsem zcela spokojen se stavem ostří. “

 

 

A nyní si dovolím pár slov říct i já. 

Rovnou na úvod musím poděkovat všem účastníkům za to, že do toho šli. Pro někoho to byla velká profesní výzva, pro další otravná rutina navíc, pro někoho možná také velký kus sebezapření, protože takové levné kraviny přestal brousit už dávno před léty a nyní dělá jen na lukrativních kuchyňských zakázkách pro TOP české kuchaře.  

Musím se přiznat, že tento test, jeho průběh a jednotlivé výsledky překvapily i mne samotného. Na rozdíl od naprosto anonymního broušení u Ostré počty, kdy nože se posílají do PO boxu, brousí se patrně na Slovensku a následně se bez jakékoli komunikace posílají zpět, v tomto případě do hry vstupovala “lidskost”. Každý z brusičů během těchto dvou týdnů dostal svou tvář. Každého jsem si nějak zaškatulkoval. A právě to považuji za nejlepší výsledek, ve který jsem původně ani nemohl doufat. Protože, co je vlastně “ostrý nůž“? Většina laické veřejnosti okamžitě odpoví – to je stav, kdy nůž holí. Jenže nabrousit do takového stavu lze i kovové pravítko. Nicméně krájet tím pak budete moct jen teplé hovínko. Neboť studené už na takové ostří bude moc tvrdé.

Nebo jinak, příklad přímo z tohoto testu.

Všechny nože broušené Martinem Havránkem holí. Včetně Kukri. Ale i přesto si tu práci dovolím označit za nevyhovující. Kdežto Jindřich Šimek svou vizitku, bojový nůž s 16 cm čepelí Ontario SP-1 záměrně “zhoršil”. Před jeho zásahem nůž holil daleko lépe, než po něm. A i tak ten výsledek považuji za naprosto perfektní. 

Právě díky tomuto testu máte možnost nejen podívat se na dobře či špatně (je to prostě relativní) nabroušené nože, aniž byste museli obětovat svoje. Máte možnost vybrat si “svého” brusiče. Profíka na míru. Vyhovujícího vašim požadavkům, povaze, ceně, nožům apod. Například pro mne je velmi důležité vědět, co se děje a proč. Bez problémů nechávám profíkovi volnou ruku, ale chci mít pocit, že zná můj názor a svou práci odvádí v můj prospěch. Naprosto nenávidím přístup “Tomu stejně nerozumíš. Počkej venku a zavři dveře, ať sem netáhne”. 

A jelikož celý víkend přemýšlím, jak vlastně tento článek ukončit, udělám to, co považuji za nejdůležitější ze všeho. Pokusím se popsat jednotlivé brusiče tak, jak je po těchto dvou týdnech testování (a třech měsících pozorování ve skupině) vnímám. Nemusí s tím souhlasit. A jistě se objeví dost lidí, kteří v komentářích napíšou, že takoví nejsou, že je vše jinak. OK. Je to možné. Ale zde máte MŮJ názor.

Knife Clinic – Řemeslo s velkým Ř. Petr Andrs je profík, který pracuje rychle a efektivně. Dobře ví, co má udělat a jak. Bez problémů si vyslechne váš názor a vyhoví požadavkům. Pokud je potřeba komunikovat, ochotně komunikuje. Jste-li naprostý laik a chcete vše nechat na něm, udělá to. Zázraky na počkání atd. Jen bych možná na jeho místě uvažoval také nad zavedením dvojího ceníku, ve stylu zmiňované Ostré pošty. Ti, kdo chtějí perfektně ostrý nůž na práci mají jednu cenu. Ti, kdo preferují ostří beze stop po abrazivech, si pak připlatí. A také budou spokojení. Pro zájemce navíc dělá i školení broušení. Kurz stojí 3000 Kč, trvá 2,5- 3 hodiny, v ceně je jedna následující konzultace. Výuka probíhá stylem “Vaše noze, moje kameny. Budete vědět jak to držet, jak se k tomu postavit ale nebudete to umět. Teprve cvik z Vás udělá mistra.” 

Marek Vagunda – To je prostě mlčenlivý Ninja. Zjeví se ze tmy, odvede dokonalou práci a tiše zmizí. Osobně ho vnímám jako jistotu pro všechny své přátele laiky, kteří si nakoupili drahé kuchyňské (nejen) nože a teď neví, co s nimi. Napište Markovi a pokud bude mít čas, svěřte mu je do péče. Jen musím upozornit, že se vám patrně nesplní vaše očekávání. Ty nože je násobně předčí! 🙂 Stejně jako Knife Clinic pořádá kurzy broušení. Jen poněkud jinak. Pozve vás k sobě domů, náplň se zvolí podle přání zákazníka. Může se začít naprostým základem, a nebo rovnou dokonalým leštěním povrchu či broušením jednostranného výbrusu. Nejlepší bude, pokud k němu vezmete své nože a kameny, ale případně vás nechá vyzkoušet i ty jeho. Cena se odvíjí od náplně a počítá se hodinově, vychází to cca na 600-700 Kč/hod.

Jindřich Šimek – Puntičkář, detailista a perfekcionista. Poskytuje zcela nadstandardní služby v dokonalé kvalitě. Tady není co řešit. Jednoznačně ho doporučuji všem, kdo nechce jen “nějak nabrousit kudlu”. Poměr cena/výkon je naprosto mimo realitu, doufám, že po tomto testu to změní a alespoň lehce zdraží. Rozhodně si to zaslouží.

Víťa Oneeyed – člověk, který i přes své odtajnění stále zůstává pod facebookovou přezdívkou a neuvádí kontakty. Víťa je pro mne takový ten nadšený profi blázen, který na vás vyskočí odněkud ze sklepa a vyruší u ranní kávy, aby předvedl, co vše si na vašem noži vyzkoušel za posledních 17 hodin, které strávil u kamenů. Většina jeho zpráv začínala slovy – “doufám, že tě neruším“, “promiň, že otravuji” a jednou dokonce “Snad tě nevzbudím“. Broušení nožů bere jako velkou zábavu a výzvu. Čím zajímavější kousek mu svěříte, tím víc bude vděčný. Ty nože totiž nebrousí ani tolik pro vás, jako pro sebe. Pokud ho nůž něčím zaujme, bude si s ním hrát dlouhé hodiny, ve snaze udělat naprosto dokonalé ostří na kusu rifloviny. Už teď vím, za kým půjdu v případě nějakých “perel” z testování. Chcete-li se s ním domluvit na práci, kontaktujte ho ve skupině či přímo na FB.

Martin Havránek – možná to bude znít tvrdě, ale pro mne je to člověk, kterému tak trochu chybí pokora. Všichni ostatní brusiči se hlásili do testu slovy “mám zájem”, “jdu do toho” či “rád bych to zkusil”. Pan Havránek ihned oznámil, že se broušením živí posledních 10 let. A nezapomněl ani ohodnotit konkurenci, Ostrá pošta je fuj atd. Následně na něj padla tréma, “trochu ujel” a vlastně je tak trochu moje chyba, že to tak dopadlo. Na noži bez černění by to bylo lepší, je tam v ceně i leštění a tak. Nemluvě o tom, že pan Havránek je patrně silný kuřák, neboť i po mytí mi nože a hlavně textilní pouzdra opravdu silně zapáchají po kouři. A bohužel takovou práci nelze omluvit ani cenami, za které prostě v dnešní době brousit nejde. Natož se tím živit. Osobně bych panu Havránkovi doporučil se na chvíli zastavit a zajet třeba k Petrovi Andrsovi do Knife Clinic na výměnu zkušeností. Podívat se, jak brousí jiní, vyzkoušet si třeba i jiné nástroje. A pak ve skupině začít předvádět jiné výsledky, než v tomto testu. Žádný učený z nebe nespadl. 

Milan Fogaš – Stále velká neznámá. Dokonalá práce se mísí s naprosto zbytečnými chybami. Možná se budu mýlit, ale mám pocit, že pan Fogaš je teď někde na pomezí. Už umí perfektně nabrousit nůž, ale ještě nemá tolik zkušeností s “komerční realitou”, se zákazníky, s komunikací o přáních či problémech. Mlčel skoro týden a následně poslal A4 report o každém svém kroku, rozepsal jednotlivé kameny, postupy, úplně všechno. Asi nemám problém jeho práci doporučit, jen mu ještě nějakou chvíli neposílejte nic od Fallknivenu… 😀 A nebo právě naopak pošlete. Tak nějak tuším, že nyní už ten výsledek bude diametrálně odlišný. 🙂

Ještě jednou Vám, pánové, děkuji. Byl to fajn pokus a jsem rád, že se to podařilo uskutečnit! 

P.S. Co je sakra to Ura? 😀