Když recenze nože postupně přechází v kritiku společnosti, tak je něco špatně. Rozhodl jsem se proto oddělit tyto dvě části od sebe a každou zveřejnit samostatně. Je mi jasné, že pokud přicházím s kritikou jediné tuzemské nožířské firmy, která stále ještě nějakým zázrakem přežívá a vyrábí tradiční nože doma v ČR, plivu proti větru a budu pravděpodobně uživateli těchto nožů ukřižován. Uvědomuji si také, že přes 10 tisíc fanoušků na mých stránkách je značné číslo, tudíž pravděpodobně si tento článek dříve nebo později přečtou i zástupci firmy. Ale budiž, je to můj názor a zkusím ho podat co nejobjektivněji, s maximálním využitím podkladů přímo z oficiálního webu společnosti a webů jejích konkurentů.

Rovnou na úvod musím říct, že nože Mikov znám již delší dobu velmi dobře a asi budu jeden z mála lidí, co si někdy hráli s celou sérii Utonů najednou. Ano, včetně 0001. 🙂

Dodnes vždy v bazarech ochotně kupují staré verze loveckých nožů Mikov. Pokud máte štěstí, tak za 20-50Kč můžete sehnat starý nůž s výbornou čepelí, zakalenou dle technologie Martfrost. Pokud někdo neví, co to vlastně je, stručně vysvětlím. Jedná se o český (československý) patent kalení čepelí do kapalného dusíku, který z podřadné nerezovky dokázal vymáčknout maximum. Bohužel od začátku devadesátých je tento způsob kalení kvůli své škodlivosti zakázaný.

Měl jsem také několik vystřelováků, včetně damasteelových, a jsou to vynikající nože, které mohu jen doporučit. Jeden takový mám v plánu si pořídit v příštím roce znova. Úžasná hračka! Ale…

Vždy je tu nějaké ALE.

Mikovacké ALE je skutečnost, že vývoj firmy ustrnul v osmdesátých letech. Vezmu-li v potaz, že v tak konkurenčně nadupaném prostředí je jakékoli zastavení během zpět, je to docela smutné. Jediný konkurenceschopný výrobek Mikovu je jeho vystřelovák. Vše ostatní jsou buďto vzpomínky na zlaté doby ČSR, nebo nepovedené či předražené kopie jiných nožů.

Abych nemluvil naprázdno, chvilku jsem strávil hledáním a vybral pár typických příkladů.

To, že vícenástrojové zavírací nože Mikov poněkud připomínají výrobky švýcarské firmy Victorinox, ponechám bez komentáře. Pojďme porovnat ceny.

Mikov, model 100-NH-4D, cena 284,-Kč.

Victorinox Recruit, cena 14.75USD, což dělá 287,5Kč (zde a dále jsou použity převody z xe.com).

Mikov, model 100-NH-A6, cena 367,-Kč.

Victorinox Spartan, cena 19,49USD = 379,85,-Kč.

Jako poslední zavírák vezmu nejnadupanější v současnosti model zavíracího nože Mikov, model 100-NH-9A-KP s cenou 1006,-Kč.

a porovnám ho třeba s o něco vybavenějším modelem Victorinox Ranger, s cenou 49,99USD = 974,-Kč.

Asi bych bral toho Rangera. Co vy?

OK, jdeme dál. To, že F-S dýka patří mezi nejznámější nože na světě, jsem již zmiňoval ZDE. Víte, jak vlastně ten nůž vypadal? Takto:

Jeho konstruktéři, pánové Fairbairn a Sykes, jsou legendy boje nožem, kteří trénovali takové speciální jednotky jako jsou SOE, Commandos, U.S Rangers a OSS.

To, že vzhledově trochu podobný nůž Mikov pojmenoval Commandos, můžeme považovat za poklonu této dvojici.

Mimochodem, Commandos od Mikovu stojí 3354,-Kč

Čím je vlastně lepší, než kopie F-S dýky z údajně britského Sheffieldu za 64.60USD = 1259,-Kč?

Nebo jasné Číny za 32.50USD = 632,-Kč?

Všimněte si, že v podstatě jedinou zásadní změnou je pouzdro. Místo původního, velmi dobře promyšleného a vypiplaného (úzkého, zabírajícího co nejmenší prostor), které dokázali okopírovat i Číňané, se stala kožená placka s přišitou na ní druhou vrstvou. Komentovat to raději opět nebudu.

Dále bych se přesunul do kategorie Sportovních nožů. Nevím, co přesně tato kategorie znamená, neboť jediný sport s účastí nože je jeho sportovní vrhání. Pominu-li boj boj nožem, samozřejmě.

V této kategorii najdeme další nůž, který dnes dělá kde-kdo, tradiční nepálské Khukuri. Nebo také zjednodušeně Kukri.

Mikov svoji verzi pojmenoval GURU. Nesnažím se to zbytečně dramatizovat, Caps Lockem to píšou výrobci. Mikovácké GURU je z ocele 420 (nožířská spodina), stojí 3388,-Kč a za ty peníze dostanete přesně toto:

Pro představu, toto Kukri od Coldsteelu je dělané z uhlíkové ocele a stojí 29.99USD = 584,-Kč.

Na závěr už jen uvedu několik dalších sportovních a také několik dražších loveckých nožů Mikov a nějaké cenově podobné konkurenční produkty.

Všimněte si také mnou červeně označených chyb v konstrukci pouzdra. To, že kouká část čepele, umělecký záměr rozhodně nebude.

Model 394-XG-14M, cena 1024,-Kč.

Model 394-XG-14, cena 1012,-Kč.

Model 366-XG-14, cena 1015,-Kč.

Model 364-XG-14, cena 3001,-Kč.

Model 390-NP-1, cena 2200,-Kč.

Model 398-NP-13/B, cena 2956,-Kč. I na takto špatné fotce jsou patrné chyby a stopy po brusce ve výbrusu.

Model 398-NR-13/B, cena 2956,-Kč. Ano, toto je prosím oficiální prezentace nože na oficiálním webu firmy.

A teď několik konkurentů. Od levnějších ke dražším. Zcela záměrně vynechám Mory, Hultaforsy a další dnes tolik rozšířené outdoorové nože pod tisícovku, ty všichni znáte a vlastníte. Ukážu méně obvyklé výrobky.

Ontario SP Plus Air Force, cena 43.42USD = 846Kč.

Buck Omni Hunter, cena 29.37USD = 572,6,-Kč.

Buck Ergo Hunter CS Select, cena 47,50USD = 926,-Kč.

Buck Vanguard-R, cena 59.87USD = 1167,-Kč.

SOG Seal Pup Elite Black, cena 84.23USD = 1642,-Kč.

SOG NW Ranger 2.0 TiNi PE, cena 71.25USD = 1389,-Kč.

Fallkniven F1, cena 119.68USD = 2333,3,-Kč.

BlackJack Classic 125 Leather , cena 143.75USD = 2803,-Kč.

O rádoby loveckých zavíracích nožích typu Mikov Hunter raději nebudu mluvit vůbec, nebylo by to spisovné. Jednoduchý zavírák s takovým vzhledem, 440A na čepeli a cenou 3565,-Kč? Dnes? V jednadvacátém století? No jasně, zabalte mi rovnou tři. Podívejte se ale, co se píše na webu: “Vzhledem k obrovskému zájmu, který přesahuje naše výrobní kapacity, je však nutno počítat s možnou delší dodací lhůtou  – několik dní  až týdnů.”

Pardon, ale tomu se prostě nedá věřit. Spíše to znamená “Samozřejmě nás ani nenapadne tyto nože vyrábět ve velkém, kdo by si je dnes koupil, že. Ale pokud by se přece jen nějaký odvážlivec našel, za pár dnů až týdnů vám ho hold poskládáme dohromady, no.”

Další věc.

Když se podíváte pozorně, tak uvidíte, že na všech modelech sportovních nožů Mikov se střídají dva-tři vzory rukojetí. Dělá se to pro pohodlí výrobce, nemusí vymýšlet nové tvary a objednávat formy. Šup sérii čepelí do již existujících, zalít pryskyřicí, vyndat, šoupnout jinou sérii. Cena výroby nože při takové politice se pohybuje někde kolem 150-160Kč. Se vším všudy, včetně opotřebení strojů. Pouzdro vyjde dejme tomu také na 100-150Kč. Odkud se berou takové prodejní ceny?

A když už jsme u cen. Nevěřím tomu, že výroba armádního (látkové vpravo) pouzdra vzor 95 je o 677,-Kč dražší, než výroba základního koženého. V případě toho BP-K (s kapsou, vlevo) rozdíl dělá dokonce 1340,-Kč. Co přesně tam dělá takovou částku, když luxusní kožené/kydexové/látkové pouzdro od profi nožíře/sedláře vyrobené v jednom kuse přímo pro vás stojí kolem 600,-Kč, maximálně 1000,-? Opakuji, částka 1340,-Kč je cenový rozdíl oproti Utonu s koženým pouzdrem, které také stojí nějakou tu korunu. Opět si všimněte, že nože jsou buďto povytaženy z pouzdra, nebo tam prostě a jednoduše nepasují. Samozřejmě oba případy jsou známkou nízké kvality výrobku.

Není moji snahou pošpinit nebo jakkoli zesměšnit výrobky Mikov, či firmu samotnou. Ba naopak. V nožích se vyznám relativně dobře a je mi smutno, když vidím celý ten nevyužitý potenciál firmy s celosvětovým jménem. Uton už má každý sběratel, který po něm kdy toužil, armáda má velkou zásobu a další nože si už nepořídí, rybičky, byť třeba zlato/damasteelové, asi také moc nevydělávají a u vystřelováků se jen mění materiály.  A vůbec, pokud ze sortimentu několika desítek modelů svět zná pouze tři nože, tak asi někdo dělá něco špatně.

Udělal jsem průzkum a zeptal se fanoušků ve svých skupinách, co si o firmě Mikov a jejích nožích myslí. Většina nezareagovala vůbec, několik z nich však ano a tady jsou jejich odpovědi.

Nemáte pocit, že se nože Mikov dnes používají spíše jen z nostalgie?

Jaké je řešení?

Jednoduché.

Je potřeba navrhnout novou modelovou řadu, kompletní restart. A vytvořit 5-8 nejlépe na sobě nezávislých modelů. Aby fakt, že se šetří, kde se dá, nebyl poznat hned na první pohled. Ale musí to být na 100% funkční modely. Pracovní, bojové, lovecké nože s ověřeným designem. Nepřekážející při práci, ale pomáhající. S lepší ocelí na čepelích, než průměrně (pardon, ale Paul Bos je jen jeden a pro Mikov nepracuje) kalená 420. S rozumným, kvalitním a spolehlivým pouzdrem. Za rozumnou částku, nepřesahující 2000,-Kč. Pokud se takový zázrak podaří, fanouškovská základna a sběratele po celém světě nasypou tolik objednávek, že Mikov nebude stíhat takové nože vyrábět.

Jednoduchý příklad za všechny prachy – Buck Vantage s ocelí S30V na čepeli. Když firma Buck naprosto nečekaně přišla na trh s levným a praktickým zavírákem, který měl čepel z práškové ocele, první série byla vyprodána okamžitě a na další nože stála půlroční fronta. Vím to moc dobře, také jsem tu frontu vystál.

Nevěřím, že to nejde. Když já, naprostá nula bez vybavení, strojů a zajetých dodavatelů materiálů, dokážu vytvořit takovou modelovou řadu a s cenou pod dva tisíce budu stále v malém plusu (alespoň na papíře, dělám to pro vlastní pobavení), Mikov by to zvládl levou zadní. Propagace a distribuce by pak v době internetu a sociálních sítí byla spíše formalitou. Uvidíme, zda se toho někdy dočkáme. Vy se však rozhodně brzy dočkáte několika recenzí výrobků Mikov. Těšte se 🙂

P.S. Je to kuriózní, ale mám pocit, že pravě v tuto chvíli Mikov po 4 letech nasadil novou verzi webu. 😀 A dokonce už jsou údajně i na Facebooku, jak troubí do světa tento obrázek. Bohužel tím asi končí veškerá integrace se sociální sítí, žádný odkaz na FB stránku tam totiž není. 🙂

Zdroje fotek a cen: Mikov.cz, ColdSteel.comNewgraham.com, Ebay.com, Mujnuz.cz, Penelope.cz

P.P.S. Dole v komentářích byl zveřejněn odkaz na oficiální FB stránku Mikova. Mno, je vidět, že obchodní oddělení firmy se snaží o komplexnost a zachování “corporate identity” na všech informačních kanálech. I na FB se mu totiž daří zachovat tolik blízký Mikovu styl prezentace. Mám sto chutí použit ohrané reklamní klišé – “Místo tisíce slov…”

FB skupina Mikov:

Pro představu, FB skupina Gerber:

Podívejte se na fotky z FB zdi firmy Gerber:

A teď na outdoorovou prezentaci Mikovu:

Na prezentaci stánku Gerber na ShotShow 2013.

A na stánek Mikov na NATURA VIVA.

Malý stoleček Gerber.

Malý stoleček Mikov.

Tam, kde Gerber s plným nasazením podporuje uživatele, aby pořizovali fotky jejích nožů, sdíleli, tvořili společně s firmou, Mikov na každou svoji fotku špatné kvality nacpe obrovský vodoznak. Asi aby ty fotky nedej bože někdo neukradl.

Nekorektní porovnání? Proč? Cenově jsou některé Mikovácké nože dokonce dražší, než běžné modely Gerber, které jsou mimochodem také občas pěkné šunty, co se tyče ergonomie. Výkyvy v kvalitě jsou také běžné. V čem je rozdíl? V přístupu. Ve způsobu myšlení. V uvědomění si doby. Ve schopnosti pružně reagovat a naplno využívat moderní technologie a netradiční způsoby propagace.

Fotky v post-post-scriptu jsou z fb stránek Gerber a Mikov.