Navážu rovnou na to, kde jsem minule skončil. První měsíc jsem ze svého života vykopnul všechen nezdravý hnus a naučil se naprosto nově plánovat své stravování. Druhý měsíc už jsem cíleně zkoušel půsty, cyklování sacharidů a jiné formy vysoko / nízko frekvenčního stravování. A dnes se podíváme na závěrečný 3. měsíc detoxikační části protokolu Performance Lifestyle 2.0.

 

---

HLAD: Ten se pro mě stal tématem číslo jedna. Hladu jsem se dřív hodně bál, protože odevšad člověk slyší, že hlad je špatný, nepřirozený. Poslední 4 týdny Performance Lifestyle 2.0 jsou ale o práci s hladem. Musíte ho přijmout jako přirozenou součást života, jako ten motor, který ve vás probouzí pradávné instinkty. Zvládám to hodně dobře a našel jsem v přerušovaném postění se (jinak také IF – Intermittent Fasting) i zvláštní zálibu. Čím víc čtu o stravování, tím víc pozitivních účinků takového postění se na sobě pozoruji.

Konkrétně mě baví to, že po půstu mi k „uspokojení“ stačí zdravé jídlo a nepotřebuji svou frustraci ze 3-6malých porcí zajídat ještě nutelou.

 

---

ŽERU JAKO VÁLEČNÍK: Celá tato část je o Warrior Diet. A co to kruci je? Prostě si představte, že se celý den věnujete práci, a ne jídlu. Prostě makáte, sportujete, ale nejíte. A až vám pořádně vyhládne a probudíte v sobě onu válečnickou touhu po krvi, tak až potom si zasloužíte jídlo. A masivně se najíte. Zprvu jsem se možná zbytečně přecpával, ale teď už vím, kolik toho potřebuji ve fázi „jedení“ spořádat, aby mi nebylo blbě a byl jsem druhý den připraven na půst.

 

Nechci teď brát Performance Training nějaké zásluhy, pořád to pro mě byl protokol PL 2.0, který mě k WD za ruku přivedl, ale začal jsem číst i knihu Warrior Diet od Ori Hofmeklera, který s tímto konceptem před více než 10 lety přišel. Adam si víceméně vypůjčil některé myšlenky, přidal svoje zkušenosti z fitness a kulturistiky a nabídl k tomu alternativy pro ty, kterým by WD jako systém nevyhovoval. A k tomu všemu pojal protokol jako manuál krok za krokem s obrázky, takže nemusíte vůbec tápat ve tmě. Prostě následujete jeho rady a rostete (hlavně duševně, nikoliv nezbytně fyzicky…)

---

VÝSLEDKY: WD má podle jeho tvůrce Oriho i podle Adama, který jeho koncept v různých obměnách využívá ke svým cílům, přinést tělu potřebnou dobu bez jídla. V tomto okně dokáže tělo zpracovat přijatou potravu, připravit trávicí trakt, pročistit tělo, vyčerpat vytvořené glykogenové zásoby a ideálně i spálit nějaký tuk. Při jídle potom čerpáte z toho, že jste po celý den měli nízký inzulín a vaše tělo prahne po proteinu. Z toho vyplývá vyšší efektivita metabolických procesů, jisté ozdravení organismu a údajné vyladění úrovní většiny hormonů. A samozřejmě si tělo nemá nezdravě ukládat tuk. Nejsem dietář, takto jsem celý koncept pochopil a těmto myšlenkám věřím, dokud se mi nepotvrdí něco jiného.

Co se týče mých výsledků? Tento životní styl je pro mě dlouhodobě udržitelný a nehodlám se ho jen tak vzdát. Baví mě to, posunulo mě to dál a jediné, co mě snad mrzí, že jsem na to nepřišel dřív. Dřív jsem totiž strávil obrovské množství času cvičením, ale bez pořádného jídla jsem měl minimální výsledky. Byl jsem prostě blbej…

Během 12t detoxikační fáze jsem zhubnul asi 3kg a kompletní analýza na přístroji InBody mi zjistila, že jsem maximálně zdravý (snad jen trochu víc vody a o trochu víc tuku, než by bylo optimální). Na Garmin Fenix3 mi také poskočilo VO2Max na hodnotu 50 🙂 . Cítím, že jsem výbušnější a mám větší sílu, vytrvalostně zvládnu to co dříve, ale asi to ještě půjde nahoru. Jinak teda můj trénink není žádný kulti – fitness (prostě nemám rád navoněná fitka), takže běhám, plavu, chodím, jedu cviky s vlastní vahou + švihadlo na workout hřišti, chodím na Hardcore Treninky a začal jsem i se Železnou Koulí, abych se zase něco nového naučil. Obecně bych řekl, že 5x týdně mám trénink a dva dny jsem venku nebo regeneruji. Nemám žádný problém, zvládám se z tréninku vždy do druhého dne vyspat.

 

Nemám v úmyslu nějak radikálně hubnout, ale sleduju na sobě estetické změny, které jsou samozřejmě fajn, nicméně je ve finále beru jen jako pramálo důležité. Rozhodně nehladovím, mám dost energie a věřím, že jsem udělal správný krok k tomu, abych vymazal dopad těch 25let nezřízeného stravování cukrem, junk foodem a chemickými splácaninami.

 

---

JSEM MAGOR: V neděli jsem dokončil první část protokolu – detoxikační fázi. Jasně tam Adam píše, ať si dám pár dní voraz a jím, co hrdlo ráčí. Řekl jsem si, že mi bude stačit jedno „cheat meal“ a v neděli k večeři jsem si dal pizzu. Nebyla vůbec špatná po čtvrt roce, ale nebylo to nějak ono. Pak jsem zašel do obchodu a chtěl si koupit nějakou prasárnu – čistě proto, že teď můžu. Nemohl jsem se rozhodnout mezi Toblerone a M&Ms, a jak jsem se rozhodoval, tak mi došlo, že vlastně ani jedno z toho nechci, nepotřebuji a radši jsem si doma udělal ovocné smoothie.

(No dobře, možná jsem stál s tobleronkou na pokladně a přítelkyně mě odtáhla domů, protože tam byla obří fronta, ale na to se historie neptá, což? :-D). I tak jsem došel k poznání, že po nezdravém jídle neprahnu! Spíš naopak. Je pro mě skvělý zážitek, když si koupím mango, kokosové mléko, kozí sýr nebo quinou, což jsou věci, které bych si dřív asi nikdy sám od sebe nekoupil, ale teď jsou pro mě vrcholem blaha. Už jsem zdravému životnímu stylu obětoval spoustu času i energie a rozhodně to teď nehodlám sabotovat. Cítím se dobře, zvládnu podat nějaký výkon a pořád jsem nucen v jídle zkoušet nové věci – proč se tedy propadat zpět k cukrům a junk foodu?

 

---

A CO DÁL: Tato část byla největší peklo a po jejím průchodu už pro mě jídlo nikdy nebude jako dřív. V protokolu Performance Lifestyle 2.0 najdete semi-individuální jídelníček, který bere v potaz pohlaví a vaše cíle (hubnout, nabrat svaly, zvýšit výkon, kombinace). Můj konkrétní jídelníček, je alternativou WD, kde je mírně zkrácená doba půstu a mírně prodloužená doba jedení. V případě, že mi nebude tento styl sedět, mám na výběr z několika menších obměn, které mohu různě zařazovat pro dosažení maximálního účinku – to ovšem krásně koresponduje s názory mnoha mých vzorů ve cvičení i stravě a zrovna včera se to objevilo i na blogu Petra Růžičky v jednom zahloubaném příspěvku… Člověk by měl zkoušet různé věci a Performance Lifestyle vás k tomu přímo navádí.

Já ale myslím, že mi válečnická strava svědčí a zkusím u ní prozatím zůstat 🙂

 

---

Dám si teď chvilku pauzu se psaním a zkusím z nově nabytých vědomostí a zkušeností vytvořit opravdický životní styl. Až si budu jistý, že jsem to luxusně vychytal, tak určitě napíšu.

 

Chtěli byste se na něco o stravě zeptat? Láká vás odpálit ve svém životě explozi změn nebo raději volíte cestu po malých krůčcích?