V prvním díle tohoto miniseriálu jsem se s vámi podělil o zážitky z vůbec prvního pokusu v mém životě o držení nějaké formy výživového plánu. Vybral jsem si protokol Performance Lifestyle 2.0, který je víceméně návodem, který mě krůček po krůčku provádí postupnou změnou životního stylu a učí mě nežrat všechno, co se mi dostane do cesty.
HLAD: Ve druhém měsíci jsem se naučil hlavně pracovat s hladem. Zní to možná divně, ale nebavím se o nelidském hladovění, ale o zbavení se toho vnitřního štiplavého hlasu, který do mě hustí, že musím pořád něco ozobávat, dávat si malé nesmyslné svačinky a hlavně nevynechat žádné z min 6 jídel denně. Fakt není problém zvládnout celý den se 3 hlavními jídly bez neustálých návštev ledničky, nebo hrábnutí do sáčku s pamlsky. Chce to jen jasný plán a trochu vůle – tělo funguje dál normálně, mozek ví, že nic nedostane, a soustředí se na důležitější věci (třeba na práci 🙂 ) Stejně tak vydrží i 24h bez jídla, ačkoliv hostina po skončení půstu je potom hóódně vydatná!

Toto je střední salát, po kterém následuje hlavní chod a ještě něco ve stylu “dezertu”
NENÍ TO SRANDA: Velká část okolního světa bude nad vaším vyprávěním protáčet oči a házet vám klacky pod nohy. Menší zlo jsou názory okolí, vždy se přeci najde škarohlíd, který vás z první komplet zkritizuje – u mě je to díky bohu má přítelkyně. Ta třeba nesnáší, když řeším cukřík a stravuju se podle tohoto plánu (třeba nejvíc hejtuje to, že se po celodenním půstu večer najím. Po pořádným půstu by se mělo přeci jíst až ráno?!), ačkoliv ona sama kdysi dávno propadla počítání kalorií a vážení si jídla pipetou. Horší jsou potom překážky, které prostě nezvládnete překonat a musíte přistoupit na kompromis.

Krabička plná protienů, ořechů a suplementace (stále ji moc nemusím) na cesty!
Kdy jsem musel něco porušit? Párkrát mě život přinutil pozřít bílý cukr – vždy v minimální dávce (svatební koláček, grilovací koření, hořčice, sterilovaná kukuřice …). Banální „chyby“, ale štve mě, že se cukr skrývá i tam, kde by být neměl 🙂 Po osmi týdnech mi už vůbec nechybí, nejsem unavený, nemám nijak velké záchvaty žravosti – případně je umím zahnat nějakou zdravou alternativou (tady se mi osvědčily RAW produkty, které lze v některých částech protokolu s trochou představivosti sníst).

Jednou za měsíc naklikám nějaký ten nákup online – je to až o půlku levnější
Druhým důvodem k porušení byly ztížené okolní podmínky. Pokud se vydáte na 4 dny do divočiny, asi těžko s sebou potáhnete 8 porcí zdravé zeleniny, ořechů, olivového oleje a čerstvého masa. Snažíte se tedy brát zdravější alternativy lehkých potravin – tuňáka, rýži, ovesné vločky, proteinové nápoje, knäckebroty, banány, okurku, kedlub… Není to sranda, ale jelikož mám pocit, že toho na podobné výpravě spálím vždy víc, než dokážu přijmout, tak mé svědomí zůstává čisté – navíc v COOPu v podhůří Novohradských hor si fakt nějaké gurmánské orgie neužijete :-D. A jednou jsem si musel objednat řízek s amerikama, protože jediné jiné alternativy v liduprázdném penzionu byly smažák, borůvkové knedlíky a pizza :-!

Předuzené kuřecí stehno chvíli vydrží v batohu, dá se rychle ohřát a s rýží výborně zasytí – proč ne? 🙂
VÝSLEDKY: Je mi dobře, po jídle mi není těžko, mám plno energie, už nejsem protivný, ani nejsem unavený a jsem schopný se déle soustředit. To jsou věci, které vám tvrdí lidé žijící zdravě pořád, ale až teď chápu, co to vlastně znamená. Co se týče sportovních výkonů, tak mi moc nejde běhat na vytrvalost, ale při silovém tréninku cítím značné zlepšení. Myslím, že to snížení vytrvalosti je částečně těmi častými půsty, ale uvidíme časem.
Zhubnul jsem další kilo a něco (92,6Kg) a sám na sobě vidím zajímavé zlepšení.
Uznávám, že poslední 3dny mě trápí nějaká střevní viróza, tak moc nevím, jak se k tomu postavit, ale doufám, že to brzy přejde (pravděpodobně zkusím jíst pár dní normálně a brutální část protokolu o tuto dobu přesunu).

Malý kvíz pro vás: Je tato proteinová tyčinka zdravá? Diskuzi do komentářů prosím 🙂
ZAMYŠLENÍ: Musím uznat, že zpočátku pro mě bylo vše spíše dietou, bral jsem to jako radikální omezení svého života, ale postupem času mi přijde, že to vlastně není tak extrémní a že se bez cukru a chemií našlapaných dobrůtek dá celkem normálně žít – z diety se tak stává životní styl. Ano, vyžaduje to značné úsilí ve vyhýbání se nezdravým potravinám jako při pohybu po minovém poli, chce to trochu plánovat a občas mě brutálně štve, že nelze vymyslet nic jiného, než některou ze zásad porušit.
Nechal jsem si také ze zvědavosti změřit množství tělesného tuku (je to úctyhodných 18,9%, ale nevím, jak s touto informací zatím nakládat) a zažil při tom jednu z typických konverzací, kterým se nevyhnete, pokud nějak řešíte svou stravu. Padla otázka, zda jsem dneska jedl, na to jsem řekl, že zatím ne (držel jsem právě celodenní půst a bylo cca 13.00) a obdržel jsem od paní výživové poradkyně celkem obsáhlou přednášku o tom, jak je snídaně zdravá a prakticky nezbytná k nastartování správného fungování organismu, které způsobí spalování tuků a růst svalů. (Já se memontálně příkláním k názorovému proudu, že snídaně nutná není.)
To mě vedlo k myšlence, že stravování má velmi blízko k náboženství. Každý má tu svou teorii, které věří, pro kterou je připraven zabíjet, a kterou má samozřejmě vědecky podloženou – někdo věří v nutnost jíst 6x denně, někdo věří v to, že maso překyseluje organismus a někdo zase v to, že lepek způsobuje v těle hnilobné procesy. V tomto ohledu jsem asi zbytečný pacifista – ať si prostě každý jí, co chce, a hlavně, ať o tom mluví, jen pokud je výslovně tázán 🙂 🙂 🙂
Protokol Performance Lifestyle 2.0 mě teď vykopnul do divokých vod třetí finální fáze detoxikačního části, kde si vyzkouším plavat v tom, čemu se říká Warrior Diet a jejích různých formách. Uvidíme, jak to budu snášet a zda se pro tuto formu stravování rozhodnu i po skončení detoxikace. Zatím se mi to zdá maximálně praktické a otázkou zůstává jen to, jak to ponesu psychicky…………..(určitě blbě, protože jídlo mám pořád rád :-D).
corny protein je klasickej slaďour 😀
Nejhorší je představa, že 50% je jen g-f sirup a jiná sladidla 🙂
Myslíte že by byl problém nakombinovat dva plány dohromady? Třeba pl2.0 s pt3.0 warrior 1. Nebo to je moc hardcore? 😀
Určitě není, záleží, kolik volného času jste do sebe schopen nainvestovat 🙂 To jídlo mi zabíralo nejvíc času v prvních týdnech, kdy jsem fakt četl etikety a zkkoušel recepty. Což jsem si časem nějak najel, občas koupím něco nového a zkusím to, ale v 90% mám jasno a některé věci řeším tak 1x měsíčně online nákupem. Cvičím k tomu podle sebe (mám rád běh a kruháč), takže se to určitě zvládnout dá, jen prostě některé půstové dny budete jako bez energie, ale má to rostoucí tendenci – o tom v příštím díle 😉
Určitě není problém kombinovat stravovací protokol s tím jídelním, jen je důležité stanovit si cíl za kterým chceš řešit dietu…
Tak na to si ju dat smazak s hranclema….
Nikdo vás nenutí si ho nedát, jsme demokraticky smýšlející lidé 🙂 Ať píše!