Před 14 dny jsem pro vás připravil článek o typech a měření radiace, o tomto článku jsem pak dopodrobna vyprávěl na první konferenci o základních aspektech přežití v kritické situaci, a nyní je čas na tak dlouho slibovanou recenzi, popis a detailní rozbor všem známého přístroje československé výroby RBGT-62(a). Zkratka RBGT znamená Radiometr Beta-Gama Tranzistorový.

                                                                           

Vyráběl se ve dvou variantách, RBGT-62 byla starší verze, která obsahovala 3 PNP tranzistory, novější verze pracuje s třemi NPN a jedním PNP tranzistorem v trošku jiném zapojení. Taktéž se lehce liší dno přístroje.

Dle příručky slouží zařízení k určení stupně radioaktivního zamoření  oděvů a kůže osob, povrchu různých objektů, potravin, vody a vzduchu, které jsou mimo zamořený prostor a k měření malých úrovní radiace gama. Přístroj má při standardních podmínkách chybu měření cca +/-20%, která vzniká nutností zhášení výbojů v GM trubici, tato chyba je při reálném použití zanedbatelná.

Přístroj se prodává v pěkné kožené brašně z poctivé 4mm tlusté usně, jejíž části jsou k sobě lepeny a poté ručně šity. Na povrchu jsou všechny uzavírací a zavěšovací komponenty ještě zajištěny nýtky. Brašna se nosila zavěšená přes rameno a kolem dokola v úrovni zavírací přezky je obtočen textilní pás se sponou, který je určen k zajištění přístroje u pasu při použití v terénu.

Ve vrchní části brašny se nachází kapsa pro uložení měřící sondy, spodní část je ze dvou oddílů, v prvním se nachází vlastní přístroj a dvě kapsy na uložení servisní knížky s manuálem a klíče, v bočním menším oddílu se umisťuje zbytek příslušenství. Brašna se na pas umísťuje tak, aby krycí chlopeň byla přimáčknuta k tělu a byla tedy vždy odklopena, přístroj směřuje tak, aby šly hodnoty měřidla číst směrem od těla, tedy kalibračním knoflíkem a konektorem sluchátek směrem k tělu nositele přístroje. Tento způsob nošení také způsobuje vhodný náklon přístroje ke čtení hodnot od pasu.

 

Jak je vidět na fotce, servisní knížka je sčíslovaná s přístrojem a kromě návodu jsou v ní všechny záznamy o drobných i generálních opravách přístroje, jeho kalibracích, cejchování a dokonce i o předávání radiometru mezi vojenskými útvary, pokud je u přístroje přítomna, zjistíte v ní naprosto všechno, co se dělo s přístrojem, než se dostal do vašich rukou. V sade se pak kromě zmíněného samotného přístroje a sondy nachází ještě sluchátko pro akustickou indikaci a sada „ochranných pryžových povlaků“. No, nebudeme si nic nalhávat, jsou to nevlhčené pudrované prezervativy pro mnoho použití, v tomto případě pro ochranu sondy před zamořením při měření poblíž prašných či kapalných látek. Z brašny je ještě vidět visící plíšek, ten slouží jako klíč pro otevírání příliš utaženého víčka bateriového prostoru.

V hlavním oddělení brašny je nahoře vidět kapsa na servisní knížku a kapsa na klíč, ten je pevně tlustým vlascem připojený k brašně, takže se snižuje pravděpodobnost ztráty. V menším oddílu je vidět kapsička, která obsahovala kontrolní zářič pro záření beta: Sr90. Ten měl sloužit pro polní kontrolu funkce, bohužel kvůli současným zákonům, týkajícím se radioaktivního materiálu, je při prodeji nešetrně vyřezáván, takže ani v tomto přístroji se nenachází.

 

Samotné tělo přístroje je vyrobené ze slitiny hliníku, je natřené zelenou odolnou kladívkovou barvou, včetně baterií váží cca 1,5kg a jeho rozměry jsou 98x154x123mm (d,š,v). Pro porovnání, celá sada v brašně má rozměr 110x220x160mm a váží 3,5kg. Přístroj je hermeticky uzavřen a zapečetěn, snese tedy působení stříkající vody, sonda je konstruována pro ponoření do 0,5m hloubky po dobu 5 minut, celková mechanická odolnost je do zrychlení (při pádu negativní zrychlení) 3g. To je v podstatě nic neříkající jednotka, takže pro porovnání: Při startu raketoplánu vzniká přetížení 3g. Při tomto přetížení už člověk většinou není schopen zvednout nohu. V praxi si takovouto situaci můžete představit, když se rozjedete na kole rychlostí 20km/h proti pevné zdi, při nárazu se zdeformuje přední kolo o 0,5m a v ten moment pocítíte přetížení 3g. Dá se tedy říci, že se jedná o poměrně odolné zařízení, z vlastní zkušenosti s měřicími přístroji ale nedoporučuji jej takto trápit, ručička měřidla vyrobeného firmo Metra Praha je volně uložená, takovéto zacházení jí dlouhodobě nebude svědčit a taktéž je důležité vědět, že tyto přístroje byly vyrobeny před cca 50 lety. Rozhodně ale stále není třeba s RBGT-62 jednat jako v bavlnce.

Na přední straně přístroje najdeme přepínač rozsahů, knoflík kalibračního potenciometru, mikroampérmetr se stupnicí cejchovanou v rozpadech/minutu na cm^2 a zdířky pro sluchátka a měřící sondu.

Málokomu je známo, že většina funkčních prvků je zvýrazněna svítící barvou, přístroj se dá tedy používat i za šera…

… v případě, že si zapamatujete hodnoty na stupnici ke zvýrazněným bodům, pak i v absolutní tmě.

Bateriový prostor je vyřešený zátkou s gumovým těsněním, drážkováním po obvodu a hlubokou drážkou na klíč pro povolení. Spotřebu jsem naměřil cca 67mA, to je cca 33,5mA na článek, přístroj má tedy cca o 20% vyšší spotřebu než IBG-58t.

Zespoda zátky se nachází poměrně masivní přítlačná pružina na baterie a po jejím sundání se objeví prostor na dva články typu D. Tento prostor je cca o 15% větší než články, dají se tedy do něj vkládat lehce a nehrozí zaseknutí článku při vyndávání. I přes tuto vlastnost články v trubici neposkakují a hlasitě necvakají o stěny, silná přítlačná pružina je jistí v jejich pozici dostatečně. Na koženém obalu je instrukce, upozorňující uživatele, aby po práci vyndal z přístroje baterie. V případě zinko-uhlíkových článků bylo riziko vytečení baterie po naleptání zinkového obalu při přílišném vybití. Této instrukce není třeba dbát při použití alkalických článků, ty mohou způsobit potíže pouze v případě zkratu.

Konektory jsou vyřešeny obyčejnou vidlicí u sluchátek, ty mají hodnotu cca 180R, sonda je vybavena šroubovacím „cinch“ konektorem.

Sonda je připojena k přístroji spirálovým kabelem, skládá se z pogumovaného držadla, ve kterém je umístěn bajonet pro GM trubici STS-5 (CTC-5 v azbuce), ta funguje při pracovním napětí cca 400V a musí být umístěna vždy + pólem do bajonetu pro správnou funkci.

Trubice je záporným pólem připojena na kostru sondy, kolem které je navlečena odpružená clona se třemi pozicemi, o kterých se zmíním dále. Na cloně bývá červený ochranný obal, ten je třeba pro přesné měření před ostrým použitím sloupnout, v praxi ale nijak výrazně výsledky nezkresluje, je tedy možné jej nechat pro lepší ochranu sondy.

Nyní se ale vrátím zpět ke stupnici a přepínači. Přepínač má polohy:

Vypnuto

Kontrola napětí

I beta1, beta2.

II beta1

III beta1

Funkci polohy vypnuto není třeba objasňovat. Při nastavení do polohy kontroly napětí je třeba nastavit točením knoflíku kalibračního potenciometru na vyznačenou rysku KN ve spodní části stupnice. Tím se zajistí správné nastavení napětí v přístroji při jakémkoli stavu baterií.

Měřit poté začneme od nejnižšího rozsahu III beta1. Značka beta1 znamená správné nastavení clony na sondě. Měří se vždy takovým způsobem, že hranolek na vrchní straně sondy a drážka označující výběr clony je směrem k měřenému objektu.

Když máme na sondě nastavené kdekoli znak beta, lze odečítat pouze aktivitu měřeného vzorku v rozpadech/minutu na cm^2. roz/min*cm^2= 167 Bq*m^2.

Při této pracovní poloze je možné na stupnici měřit rozsah do 2 500 roz/min*cm^2.

Pokud by byla intenzita mimo rozsah stupnice, přepneme otočný přepínač na polohu II při stále nastavené cloně beta1. Zde je možné měřit do 25 000 roz/min*cm^2.

Při ještě větší aktivitě měřeného vzorku je nutné přepnout na pracovní polohu I, stále necháme na sondě nastavenou clonu beta1 a měříme na stupnici označené indexem I. V tento moment je již možné měřit v rozsahu do 250 000 roz/min*cm^2

V momentě, kdy nám ani takto velký rozsah nebude stačit, je třeba přepnout clonu sondy na pozici beta2. Poté na stejném nastavení rozsahu je nutné číst na vrchní stupnici vyznačené žluté a označené beta2, zde se již dostaneme až na 2 500 000 roz/min*cm^2. Při všech těchto měřeních byla měřena intenzita záření beta a gama současně.

Pokud nás zajímá expozice záření gama, je třeba přepnout na sondě clonu na pozici gama:

V tento moment je možné použít znovu všechny rozsahy I, II i III na voliči rozsahu, na stupnici je dole mnohdy vybledlý nápis červenou barvou, který určuje přepočet: 2500 roz/min*cm^2= 1mR/h.

Tento přepočet tedy nyní použijeme.

Při měření expozice záření gama budeme při přepínači na pozici I měřit na spodní stupnici po přepočtu 0-1mR/h.

Při přepínači na pozici II na stupnici II bude expozice měřitelná po přepočtu v rozsahu 0-10mR/h.

Při přepínači na pozici III na stupnici III bude expozice měřitelná po přepočtu v rozsahu 0-100mR/h.

Žlutě označená stupnice beta2 se v tomto případě nepoužívá.

Měření je vždy nutné provádět z nejméně citlivého rozsahu na citlivější, popřípadě vždy oddálit sondu od vzorku, v opačném případě může dojít k zpětnému chodu přístroje, tedy ručka měřidla při zvyšování intenzity záření bude klesat a naopak při snižování stoupat, měřidlo tedy bude ukazovat nesprávné hodnoty, nejedná se o závadu, je to vlastnost tohoto přístroje, pro opravu stačí oddálit sondu od vzorku, případně přepnout na rozsah s menší citlivostí.

Ukázka měření aktivity vzorku smolince v rozsahu beta+gama, v rozsahu III a II je výchylka na stupnici moc velká, proto měření končí odečtem hodnoty na stupnici I, v tomto případě byla použita metoda oddalování sondy od vzorku a měření od nejvyšší citlivosti po nejnižší pro lepší demonstraci ukazatele mimo rozsah:

V praxi se měření úrovně expozice provádí 75 cm nad zemí s clonou v poloze gama.

Při měření plošné aktivity se měří plocha nejméně 10x10cm a provede se měření v polohách gama i beta, obě čísla od sebe odečteme. Nejvyšší bojová přípustná hodnota rukou, kuchyňského nádobí je 60 000 roz/min*cm^2, pokožky těla a prádla je 600000 roz/min*cm^2.

Původně jsem se chtěl ještě rozepsat o elektronickém principu funkce přístroje, ale článek už by byl moc dlouhý a nezáživný, bude tedy muset stačit prozatím tak, jak je.

Shrnutí:

Za cenu podobnou s IBG-58t a za cenu lehce větší spotřeby RBGT-62 znamená znatelný posun v indikaci beta a gama záření. Bohužel rozsah je až příliš nízký pro použití pro detekci krátce nebo v přímé blízkosti jaderné katastrofy. Nejvyšší rozsah zařízení při měření gama záření je 100mR/h= 0,1R/h. Tato hodnota je stejná jako hodnota dávky, kterou člověk získá z přirozených zdrojů a radiačního pozadí cca za 1 rok, smrtelná dávka záření je cca 100R získávaná po dobu několika hodin. Přístroj tedy není vhodný pro přímé použití v terénu při vysokém zamoření spadem, naopak díky velké sondě a možnosti plošného měření se výborně hodí na proměřování vzorků potravin, vody a povrchů při a po dekontaminaci. Je použitelný i v šeru a v noci, odolný a poměrně přesný. Manuál velice dobře popisuje všechny jeho funkce a obsahuje i elektronická schémata pro případ nutnosti opravy. Hodnoty součástek nejsou sice v manuálu, ale všechny součástky jsou potištěny, takže se taktéž dá říci, že s páječkou a troškou znalostí jde přístroj opravit na koleně.

Plusy:

– Poměrně přesné měřidlo

– Velice odolný

– Jednoduchý na obsluhu

– Jednoduše kalibrovatený

– Výdrž na monočlánky

– S páječkou, minimem znalostí elektroniky, přístupu k náhradním dílům, šroubovákem a kladivem jej spraví každý

Minusy:

– Váha

– Použití v dnešní době již výběhového typu monočlánku.

– Ručičkové měřidlo, které snižuje celkovou odolnost zařízení

– GM trubice STS-5 neindikuje aktivitu alfa částic

– Měří pouze nízké hodnoty aktivity radioaktivního zamoření.

Celkové hodnocení: 6/10

Pro PostApo.cz sepsal Artifex