Ultra lehkou karimatku Klymit Inertia XL pro testování poskytla společnost HQH SYSTEM. Testování samotné pak proběhlo v listopadu 2014 v průběhu 30 denní offroadové expedice v Maroku a Západní Sahaře.

 

Protože jsem něco takového na vlastní oči nikdy neviděl, nemohl jsem se dočkat, až právě tenhle kousek otestuji v praxi. Ptáte se proč? Tady je důvod!

 

Ne, to není vtip, tohle je opravdu karimatka – „nejlehčí, nejkompaktnější a technicky nejpokročilejší karimatka ve své kategorii“, použijeme-li slova distributora.

hmotnost: 489 g

složená: 10,16 cm x 20,32 cm

nafouknutá: 198,1 cm x 63,5 cm x 3,81 cm

 

Z dalších (marketingově?) technických parametrů se karimatka dále chlubí následujícím:

inovativní systém vzduchových kapes „Loft Pockets“, podle kterého spacák přirozeně vyplní prázdné otvory v konstrukci karimatky, což má zabraňovat proudění vzduchu a ochlazování a dojít k zachycení (akumulaci) tělesného tepla při zachování dobré prodyšnosti

tvarování „Body Mapping“, podle kterého je materiál pouze tam, kde je ho potřeba pro správné podpírání vašeho těla a který stojí za již zmiňovanými minimalistickými rozměry a nízkou váhou

integrovaný polštář

využití přímo ve spacáku anebo pod ním

kapacita vzduchu 5-7 nádechů

použitý materiál: 30D Ripstop Nylon (vrchní část) a 75D Polyester (spodní část)

obsah balení: pumpička, sada pro rychlou opravu a ochranný obal

The End

 

A to je vše, přátelé, táádydááádytadááááá!
Ne opravdu, zazvonil zvonec a pohádky je definitivní konec, vyjma výše uvedeného vás tu již pranic pěkného nečeká, měníme žánr…

Horor

 

Jak už tomu ve všech správných hororech bývá, nástup je pomalý, plíživý a místy dokonce úsměvný, stejně tomu bylo v našem případě. Vše začalo krátce před mým odjezdem a to v den, kdy jsem poprosil mého kolegu redaktora Matyáše o výpomoc s nafocením veškerého (v té době nového) vybavení určeného na testování v Africe.

Jako první nás pobavil přiložený návod k použití, který je zcela zjevně přeložený googletranslátorem?

 

Pobaveni a přiloženým „návodem“ dokonale zmateni jsme se pustili do vybalování:

 

Dalším krokem bylo nafouknutí, nic zlého netuše, rozhodli jsme se k tomu použít přiloženou „pumpičku“.

 

Poměrně brzy – tedy asi po 500 zbytečných zmáčknutí balonku 🙂 – nám došlo, že tudy cesta opravdu nevede. Protože s podobnou karimatkou neměl ani jeden z nás žádné předchozí zkušenosti, co a jak jsme pochopili až originálních popisků v angličtině.

 

Pro větší dramatičnost situace jsme dokonce zadokumentovali i proces nafukování, kde „pumpička“, jak sami vidíte, má poněkud menší objem než plíce redaktora Matyáše. Důvod je prostý – NENÍ TO PUMPIČKA, ale něco jako „komfortní balonek“, kterým si můžete lehce upravit tlak v již nafouknuté karimatce.

 

A tady máme výsledek – na první pohled vše v naprostém pořádku, karimatka je pohodlná (jak vleže na zádech, tak na boku), váha vašeho těla je opravdu precizně rozložená tak, abyste se nikde nedotýkali potenciálně studené země.

 

Další co nás zajímalo, jestli se opravdu vejde dovnitř spacího pytle a ano, bez problémů vejde.

 

Zapnout dovnitř se pokusně nechal Matyáš a poznámkou, že karimatka je i nadále pohodlná, ale že výrazně ubírá místo ve spacáku (kdybych já *** jen tehdy tušil, jak velkou měl Matyáš pravdu!)

 

Tím suché testování skončilo a já po několika málo dnech odjel do Afriky.

Horor

 

Se štěstím mě vlastním jsem se k ostrému testu karimatky v Maroku poprvé odhodlal ve Vysokém Atlasu cca 2 500 metrů nad mořem a to na místě, kde jsme zažili první a paradoxně i poslední noční sněhovou bouři.

 

Teplota vzduchu té noci nebyla nijak zvlášť extrémní – podle senzoru Garmina se pohybovala v rozmezí -2⁰C až 2⁰C, ale silný ledový vítr byl řekněme „nepříjemný“. Konkrétně jsem té noci (výjimečně) spal uvnitř upraveného nákladového prostoru našeho expedičního speciálu Land Rover Defender.

Když už mě před mým rozhodnutím nevarovala výše zmíněná pravda redaktora Matyáše, měly mi dojít významné pohledy jednoho mého expedičního kolegy… Ten, když mě viděl předmětnou karimatku nafukovat a cpát dovnitř spacáku, se začal velmi významně usmívat. Sice jsem se ho ptal, co je na ní špatného, ale odpovědí mi byl jen další úsměv a strohé sdělení, že něco podobného už zkoušeli v ruské válce v Afghánistánu, ale víc že mi k tomu neřekne, že si to musím vyzkoušet sám. Snažil jsem se, ale víc jsem z něj ten večer už nedostal.

Velmi zjednodušeně, noc byla příšerná, ve spacáku jsem se tu noc cítil nějak takto:

Horor

 

Úvodem konstatuji, že nehnutě na zádech prostě spát neumím a jak správně konstatoval Matyáš, místa ve spacáku ubylo opravdu hodně, nejhorší na celé noci ale bylo to, že karimatka funguje jako jeden velký chladič. Pokud bych jí podobným způsobem testoval v poušti o dva tisíce kilometrů jižněji, pravděpodobně bych jí za tuto vlastnost poděkoval, ale takhle?

Představte si, že se pokusíte ohnout klasické lehátko do tvaru kolébky a takto ohnuté jej uzavřete do spacáku. Co udělá lehátko? Jakmile bude mít tu možnost, okamžitě se narovná zpět. A co na to spacák? Ano, správně, otevře se, konkrétně otvor pro hlavu, který karimatka umí podržet otevřený naprosto dokonale a to pokaždé, když vysílením konečně usnete a povolíte v zoufalém snažení udržet spacák před chladem zavřený.

Výsledek? Ač jsem spal navlečený v zimním goretexu v čtyř-sezónním spacím pytli s limitní teplotou -27⁰C (komfortem při -4⁰C), ve kterém jsem podobné následující noci zvládal naprosto bez problémů oblečený jen v trenýrkách a tričku s krátkými rukávy – co hodinu jsem se budil zimou, a to velkou zimou, kterou navíc karimatka umí spolehlivě dovést od hlavy až k palcům u nohou. A aby toho nebylo málo, asi v půl šesté ráno karimatka praskla. Kdy a jak konkrétně se tak stalo, nevím, probudil mě opět až lezavý chlad. S důkladným procvičením mé rozsáhlé vulgární slovní zásoby letěla ze spacáku ven a já sice na tvrdém, ale konečně v teple bez dalších problémů spal až do rána.

 

Co říci závěrem, když mě ráno viděl zmiňovaný do růžova vyspinkaný kolega, usmíval se ještě víc. Sice opět neříkal vůbec nic, ale to už vlastně ani nemusel – velmi stručně řečeno, tím testování této karimatky v Africe jednou pro vždy skončilo.

Poslední třešničkou na pomyslném dortu pak bylo její poměrně složité balení do přepravního obalu, které ale, jak alespoň předpokládám, půjde praxí nacvičit.

 
Pro Vybaven.cz testuje a píše Vondraa.
 
BONUS: NÁZOR ODBORNÍKA NA TÉMA: Karimatka do spacáku, nebo pod něj.