Dnes tu pro vás máme dodatek k recenzi karimatky Klymit Inertia XL.

Zajímalo nás, jak je možné, že karimatka uvnitř spacáku spíše chladila, než izolovala teplo, a jaký to má obecně smysl. Kontaktovali jsme proto špičkového odborníka. Svůj názor pro Vybaven.cz sepsal Ing. Ladislav Sieger, CSc. z katedry fyziky ČVUT FEL.

Dobrý den,

Vaše video o přežití v přírodě se stalo velice známým ve světě internetu a kolega mi doporučil se s Vámi poradit ohledně jednoho konceptu. Spolu s Vladimirem Lazarevem spravujeme internetové stránky Bushcraft.CZ a Vybaven.CZ. Pokud byste nám pomohl, velice bychom to ocenili a zakomponovali Váš názor do připravovaného článku.

Dostali jsme na testování produkt, který podle nás má několik vad. Kromě toho, že karimatka praskla po chvilce používání, se podle nás nedá ani jinak funkčně použít.

Jedná se o karimatku, kterou si umístíte přímo do spacáku a má Vaše tělo izolovat od chladu s možností chlazení přehřívaných částí díky připraveným otvorům. Mně osobně přijde, že pokud vyhřeji celý objem spacáku včetně karimatky svým tělem, tak toto teplo skrz karimatku odchází ven, jako kdybych ležel na studené zemi.

Je možné, že mě opravíte – po fyzikální stránce si to příliš neumím představit, ale něco mi říká, že by to mohlo být, jak píši výše.

Předem děkuji za Váš čas,

Matyáš Vejskal, Vybaven.cz

 

Zdravím v Novém roce.

Chvilku jsem nebyl a tak se dostávám k odpovědí až nyní.

Je mi jasné, že autoři karimatky se snaží vymyslet něco nové, čím by na trhu zaujali.

Stejné věci mohou v různém prostředí fungovat různě a i když to nemusí být optimální použití, někdy rozdíl nepoznáme a jindy díky vnějším podmínkám bude výsledek tristní.

 

Pár obecných úvah:

Spacák je tepelná izolace, kterou vytápíme svým tělem (bazálním metabolismem), aby došlo k tepelné rovnováze mezi námi a okolním prostředím.

To co izoluje je nepohyblivý vzduch (vzduchová vrstva – každá izolace – peří, duté vlákno, izolační vlastnosti zhoršuje, ale mít ji tam musíme).

Když si lehneme, tělem stlačíme spacák – izolační vrstva se zmenší, proto karimatka. Z toho by vyplývalo, že je jedno, zda karimatka je venku, nebo uvnitř, protože síla izolační vrstvy je stejná.

 

Ale:

Budu li chtít silnou karimatku použít, zřejmě proto, že spím venku s teplotami pod nulou. Ve spacáku mám okolo 27°C venku pod bodem mrazu.

Z toho plyne, že nulová teplota bude někde v izolaci spacáku. Bude mi tam vymrzat vlhkost, která se vysrážela o něco výše na teplotě rosného bodu. Je-li karimatka vně spacáku tak posouvám nízké teploty mimo spacák. Budu-li mít karimatku ve spacáku, sám spacák bude na zemi a pojme vlhkost, která následně zmrzne. To není optimální stav.

Další nepříjemná vlastnost bude, že spacák se zmrzlou vlhkostí bude mít řádově větší tepelnou vodivost jak spacák vystavený pouze chladu o stejné teplotě (měrná tepelná vodivost vzduchu je okolo 0,024 W m-1 K-1u ledu se dostáváme na hodnotu 2,2). Reálné vlastnosti slehlého spacáku budou někde mezi tím. Proto i když s ním nebudeme v kontaktu a v karimatce uvnitř spacáku budou díry, bude subjektivní pocit vnímaní chladu od spodu horší, jak v případě, kdy bude karimatka vně spacáku (předpokládám, že teplota spacáku na kterém ležím je nižší v případě, že spacák leží pouze na zmrzlé zemi a karimatka je uvnitř).

 

Píšete:

„Jedná se o karimatku, kterou si umístíte přímo do spacáku a má Vaše tělo izolovat od chladu s možností chlazení přehřívaných částí díky připraveným otvorům.”

Jestliže je to výňatek z reklamních materiálů, tak je sice pravdivý (protože s chlazením obvykle ve spacáku nebývá problém), ale já jsem se osobně nesetkal s případem, že bych v zimě musel ve spacáku nějakou část chladit.

 

Závěr:

V praxi je třeba vše odměřit, ale v případě, že venku je pod nulou a spacák je na holé zemi a uvnitř karimatka, situace by měla být horší jak v případě plné karimatky venku a na ni spacák. Bude-li venkovní teplota nad nulou, nemusí být rozdíl vnímán.

Berte to jako názor člověka, který karimatku nepoužívá a v létě cestuje bez spacáku.

Budou-li další dotazy, pokusím se odpovědět, ale bude to chvilku trvat. Do druhé půlky února jsem v Antarktidě.

Zdraví

Láďa Sieger

 

Pokud pana Siegera prozatím neznáte, doporučuji si pustit tuto jeho přednášku „Přežití v extrémních podmínkách”.

 

Úvodní fotka je převzata ze Svetem.net.