Každý, kdo se balí na delší cestu, se musí zamyslet kolik místa a váhy mu v batohu zabere jídlo. V dnešní době je na trhu řada druhů expediční stravy od různých výrobců. Dostala jsem na vyzkoušení několik porcí od polské firmy Lyo Food a zde jsou mé poznatky, co od jídel z jejich produkce můžete očekávat.

 

Jako velká část firem vyrábějících expediční stravu i firma Lyo Food používá k úpravě jídel metodu zvanou lyofilizace. Touto metodou se z jídla odstraní přes 90% vody, což značně sníží jeho váhu a objem a zvýší trvanlivost. Zároveň si jídlo zachovává svůj tvar, strukturu, chuť a barvu, takže se vám nestane, že šťoucháte příborem do rosolovité hmoty a přemýšlíte, ze které části zvířete to asi tak bylo semleté. Fanoušky zdravé výživy určitě potěší, že v jídlech nenajdou jediný chemický konzervant nebo umělé dochucovadlo. Výrobce si navíc část surovin pěstuje sám, takže má kontrolu nad kvalitou jídla.
Na testování jsem dostala dvě hlavní jídla, dvě snídaně a balíček se sušenými jablky. Všechna jídla jsou zabalená ve vzduchotěsném a vodě odolném obalu, který se dá opětovně uzavřít. Příprava probíhá tak, že se do obalu nalije voda, zamíchá se to, chvíli se počká, až jídlo vodu vstřebá a pak můžete jíst přímo z obalu. U hlavních jídel se musí použít horká voda, u snídaní si můžete vybrat, jestli preferujete teplé nebo studené. U hlavních jídel je přibalený absorbér kyslíku, který je potřeba vyndat před přidáním vody.
Po zalití vodou mají hlavní jídla 500 g a snídaně 337 g, což není úplně málo. Alespoň mě dá docela zabrat sníst na posezení půl kila jídla. Výhodou je, že obal se dá znovu uzavírat, takže když porci nesníte, můžete pytlík s jídlem znovu uzavřít a dojíst to později. Zde se ale musíte rozhodnout mezi upatlanýma rukama nebo možností pytlík znovu zavřít. Na kapse s jídlem jsou na každé straně dva zářezy. První slouží k odtrhnutí vršku kapsy, druhý je pod zipem na znovu uzavření kapsy a odtrhává se po přilití vody, aby se dalo lépe dostat k jídlu a člověk si neupatlal ruce o stěny kapsy. Jenže po odtrhnutí další části se zároveň odtrhne zip, takže kapsa se už nedá zavřít. Z pytlíku jsem jedla se spork original (který je zhruba stejně dlouhý jako klasický příbor) a i po odtržení druhé části kapsy jsem musela při dojídání držet spork ve špičkách prstů abych se dostala na dno a neměla jídlo až na zápěstí. Ideální je tedy mít lžíci s delší rukojetí a neodtrhávat druhou část kapsy aby jste si ponechali možnost kapsu uzavřít. Zkoušela jsem pytlík vzít dnem vzhůru a trochu s ním zatřepat a nevytekla ani kapka, takže není třeba se bát toho, že by jídlo z obalu uteklo.

 
Moje hlavní výtka je na množství přidávané vody. U jednoho z hlavních jídel je v návodu napsáno, že se má přidat 419 ml vody, u druhého pak 388 ml. Možná jsem nějaká výjimka z pravidla, ale já tedy v batohu odměrku na vodu nenosím. Rozhodně by neškodilo, kdyby někde na obalu byla ryska, která by ukazovala, kolik vody se má dovnitř nalít.

 

Nyní se podíváme na jednotlivá jídla, která jsem měla možnost otestovat:

Dušené vepřové s kroupami

Váha – 112 g
458 kcal
Po otevření je cítit vůně zeleniny. Příjemně mě překvapila viditelná struktura masa. Jsou vidět jednotlivá vlákna, nejedná se tudíž o maso mleté. Dále jídlo obsahuje kousky zeleniny (paprika, hrášek, mrkev) a kroupy. Část krup je spojená do větších kousků, které doporučuji před přidáním vody rozdrolit. Omáčka se jinak nedostane dovnitř a kroupy zůstanou bez chuti. Čekala jsem něco na styl instantních jídel od Vitany, ale překvapivě byla tato porce velmi chutná a člověk měl dojem, že jí právě uvařené jídlo.

 
Bigos (tradiční polské jídlo ze zelí a masa)

Váha – 81 g
501 kcal
Toto jídlo se má skládat z větší části z kyselého zelí, mě ale přišlo spíš sladké. Kromě zelí je součást jídla ještě vepřové a kuřecí maso a další ingredience (cibule, žampiony, sušené švestky a další), které ale nejsou přes zelí moc cítit. Pokud tedy máte rádi zelí, pochutnáte si, ale jiné výraznější chutě v tomhle jídle nečekejte. Nechutná špatně, ale kdyby v něm byla klobáska, která se do Bigose někdy přidává, tak by to bylo výrazně lepší.

 
Snídaně – brusinky, jahody a švestky

Váha – 87 g
195 kcal
Před ochutnáním tohoto jídla jsem čekala, že to bude sladké. Ale brusinky rozhodně nebyly ty sladké, které obvykle koupíte v pytlíku v obchodě. Zato po zalití vodou vypadaly jako čerstvě utržené z keře. Sušené mléko se ve vodě rozpustilo dobře a cereální lupínky byly taky dobré. Celkově se jedná o chutnou i když trochu nakyslou snídani.

 
Snídaně – maliny a jablka

Váha – 87 g
210 kcal
Zde už jsem se sladké snídaně dočkala. Mléko se sice pořádně nerozpustilo, vytvořilo jakési žmolky a příliš pěkně to nevypadalo, ale chuťově byla tato snídaně velmi dobrá. Dá jíst jak teplá, tak studená. Osobně mi víc chutnala za tepla, ale to se o dost rychleji rozpustí cereálie a jídlo pak má kašovitou konzistenci.

 
Jablka

Váha – 30 g
119 kcal
Toto bylo jediné jídlo, které na mě zanechalo jednoznačně negativní dojem. Po otevření kapsy se na mě vyvalil příšerný chemický zápach a vůbec se mi nechtělo do ochutnávání. Po vysypání jablek do misky a vyvětrání se zápach trochu rozptýlil, ale po ochutnání stejně zůstala na patře ta chemická pachuť. Netuším, jestli se ten smrad dostal do balení omylem při výrobě nebo to měla být nějaká ochranná atmosféra, ale rozhodně to bylo hrozné. Jinak se jedná o jablka nakrájená na osminy a opět téměř úplně zbavená vody. Jsou to větší kousky a při jejich kousání si člověk připadá jak když žvýká polystyren. Rozhodně by mě víc potěšily domácí křížaly než tohle.

 

Hlavní předností těchto jídel je skladnost a velmi nízká hmotnost. Když vynechám jablka, kterým doporučuji se obloukem vyhnout, tak se jedná o poměrně chutná jídla, která po přidání vody vypadají a chutnají čerstvě. Jedinou zásadní výtku bych měla k balení, kterému jak již bylo výše zmíněno, chybí nějaká ryska na vodu. Jako cestovní jídlo je to výborná varianta, pokud máte dostatek vody nebo vodní filtr na její obstarávání. Při cca 400 ml na hlavní jídlo a 200 ml na snídani potřebujete kolem jednoho litru denně jen na přípravu jídla, což není ideální řešení pro oblasti bez zdrojů vody.

Pro Vybaven.cz píše a testuje Zuzana “Zipy” Dvořáková

Společnosti LyoFood děkujeme za jídlo pro redaktorku. Suchý chleb a vodu už začínala odmítat 🙂