Původně to měl být souvislý článek obsahující vyjádření všech zúčastněných stran a detailně rozebírající celou kauzu… Měl být. Původně. Avšak čím více si čtu jednotlivé reakce a výkřiky různých diskutérů, tím je mi jasnější, že by ten článek zůstal nepochopen. Zcela ho proto přepisuji, od nuly. Snad nová podoba bude pro vášnivé diskutéry napříč internetem o něco lépe stravitelná.

Co se stalo?

Vojáci Aktivních záloh nafasovali ze skladu nové boty vz2000, které se během výcviku začaly rozpadat. Vydrolila se mezipodešev z polyuretanové pěny.

 

Co to je za pěnu?

Pokud to hodně zjednoduším, polyuretanová pěna v podešvi bot slouží k tlumení nárazů při chůzi.

 

Proč degraduje?

Prostě proto. Ne, opravdu. Jedná se o obecně známou chemickou reakci (hydrolýzu). Nejedná se o záškodnictví ze strany států osy zla ani o tunelování armády.

 

Proč nedegradují podešve u jiných výrobců?

Degradují. Viz TOTO a TOTO.

Cituji (kráceno):

Tilak píše:To co Vás potkalo se jmenuje hydrolýza polyuretanového tlumícího bloku a není to generální problém Meindla ale firmy Vibram, která celé monobloky podrážek dodává. Nejen Meindlovi, ale i ostatním firmám a všechny s tím mají tyto problémy. Je to něco jako daň za pohodlí toho polyuretanového bloku.

Je to chemická reakce. Nezáleží, jestli ty boty používáte hodně nebo téměř vůbec. A pokud ke stáří bot přidáte asi dva roky, což je nejčastější chyba zákazníků, jste přesně na čase (8-10 let), kdy se tento problém objevuje.

Tilak píše:Já opravdu nechci polemizovat s Vašimi informacemi, ale stáří bot nejpřesněji prozradí výrobní číslo. A už jsme měli i zákazníka, který měl boty snad jen 5 let, ale když jsme je poslali k Meindlovi, zjistili, že jsou téměř 10 let staré. A pak nám zákazník řekl, že boty koupil někde v Německu ve velké výprodeji. Čili ležely někde skladem a chemická reakce mohla běžet. Nemám důvod pochybovat o tom, že máte boty šest let, ale v 90% případů, kdy nám sem boty šest let staré příjdou, jsou o dva až tři roky starší.

Zlobíte se na Meindla, nevěříte značce, přitom Meindl kupuje celou podrážku u Vibramu. A firma Vibram se jako světový a neotřesitelný gigant chová tak, že je boty pět let staré nezajímají. Takže Meindl dál kupuje podrážky a my je dál servisujeme u naštvaných zákazníků. Ta podrážka stojí 46 EUR. Když k tomu dáte DPH, děláme to zadarmo stejně jako Meindl. A dál se snažíme lidem vysvětlit, že to není chyba firmy Meindl.
…..
Kdyby přes všechny problémy nebyla polyuretanová podrážka tak dobrá, tak by ji Meindl (a ostatní firmy) nepoužíval…

Konec citace.

 

Mám staré kanady a slouží mi už 20 let. Proč se nerozpadají také?

Právě proto, že jsou 20 let staré a nemají tuto polyuretanovou tlumicí vrstvu, jen kůži a gumu. Ty samozřejmě postupně degradují také, ne však tak rychle.

 

Co na to říká „zk…..ý” Prabos?

“Na Váš dotaz ohledně reklamací vojenské obuvi vzor 2000, můžeme říci pouze to, že jsme k dnešnímu dni žádnou oficiální reklamaci ani stížnost z AČR neobdrželi”.

ing. Juraj Vozár
ředitel a člen představenstva

 

Co na to říká armáda?

Oficiálně zatím pouze toto:

Dobrý den,
Na Vaše dotazy odpovíme co nejdříve.

S pozdravem
pplk. Magdalena Dvořáková

 

A neoficiálně?

Neoficiálně se nám z nejmenovaných zdrojů (a nemůžeme to tedy nijak doložit) podařilo zjistit, že například boty fasované Středočeskou rotou v dubnu mají datum výroby v roce 2002… To znamená, že celých 13 let ležely ladem někde na skladě. Vezmu-li v potaz citovaný nahoře příspěvek zástupce Tilaku, ohledně 8-10leté životnosti podešví s touto pěnou, je celkem jasné, že ty boty ani nemohly přežít.

 

Kdo za to může?

Pokud tedy za nic nemůže ani firma Prabos, ani Armáda České republiky, lze za „viníka” označit pouze systém přerozdělení vybavení mezi jednotlivými rotami. A co si budeme povídat, ty rozdíly ve výbavě jsou i mezi jednotlivými vojáky. Jednoho máme v týmu a on své zkušenosti popisuje takto:

“Na výcviku AZ ve Vyškově v lednu 2015 jsme boty fasovali podle vzorce, který bych nazval CHAOS. Voják dostával tři páry bot – dvoje letní a jedny zimní. Zimní varianta boty vz. 2000 byla pro všechny.

Letní kanady měly být pro všechny vz. 2011 (2x dražší a o hodně nadupanější bota s Gore-texem a mnohem lepší podrážkou). Nicméně nebyly všechny velikosti, takže pokud nebyla velikost vz. 2011, dostal voják letní obuv vz. 2000 a nashledanou.
 
Působí to na mě tedy tak, že armáda vz. 2000 používá jako doplňkovou a levnou záplatu, když zrovna nemá pro vojáky nové boty. Chápu, že se sklady musí vyprázdnit, ale dát vojákům až 15let starou botu ukazuje na chybu v nákupu a samotném využívání takovýchto zásob ze strany AČR.”

Matyáš Vejskal, Vybaven.cz

 

Takže když to celé shrnu – Armáda nakoupila „do zásoby” hromadu bot, na které je záruční doba 5 let, protože po 8-10 letech zcela degradují. Po 13 letech skladování místo ekologické likvidace či včasného odprodeje armyshopům je vydala záložákům. Boty se rozpadly, záložáci jsou naštvaní, šlo to do médií a je najednou velké haló. Mnoho povyku pro nic.

Chápu, že je okurková sezóna a bulvární novinky nemají o čem psát. Dost mě ale překvapuje, že ani Český rozhlas si nedal tu práci zjistit alespoň pár věcí o celé té situaci. Možná by pak nepokládali naivní otázky typu “….proč vydržely tak krátce…”.

A nejvíce mě mrzí jinak velmi slušný Bushcraftportál, kde vyšel článek od Krakena, který v něm uvádí:

“Doufám, že si to někdo z Prabosu přečte a naštve ho to. Ať klidně pošle botky na test. Ať se snaží svojí špatnou pověst ohledně těchto bot napravit.”

Jaký test? Proč? Boty jsou vyrobeny před 13 lety, záruční lhůta je 5. Tečka. Není co řešit.

Koupím-li nadupaný Jeep a nechám ho hnít 10 let v zamčené garáži, nemůžu nadávat výrobci, že dělá sračky a nemůžu po něm chtít, aby napravoval svou špatnou pověst. Tímto spíše kazím tu svou.

Zvlášť píšu-li pod článkem komentáře typu:

„Chápu že se armáda snaží ušetřit aby pak ušetřené paníze mohla prejeb…někde jinde. Nechápu výrobce, který takovým šmejdem riskuje pověst.”

“Mám vojenské boty kterým je hodně přez 20let a fungujou. ano 13 let jsou starý, ale nošený 2hodiny…:)
 Sory ale tohle normální není.”

“Prabos na svém webu píše, že mezipodešev se po 5 letech rozpadá a že to armáda dlouho skladovala a oni tak nic špatného neudělali. 🙂 Prostě jen keci.”

Jaké „keci”? Proč „keci”? Není to spíše nechuť autora chytit se za nos a uznat, že trochu přestřelil, když už mu i čtenáři vysvětlují, že pro polyuretany je to celkem normální stav a vůbec nezáleží na tom, zda se ty boty používaly, nebo ležely skladem?

 

Lidsky ten vztek samozřejmě naprosto chápu a soucítím. Jen mi nepřijde vhodné vybíjet špatnou náladu prostřednictvím jinak celkem seriózního a užitečného média a označovat jakékoli kontraargumenty za kecy. Daleko smysluplnější by bylo zkusit jít do hloubky a pokusit se zjistit reálný stav přerozdělování hmotného majetku v AČR. Kauza 13 let starých rozlepujících se bot je celkem legrační, byť zamrzí, ale může se to týkat i prošlých PHM, zpuchřelých pneumatik za milióny apod. A to už by moc k smíchu nebylo.

Ale je to jen můj názor a pochopitelně nemusí být správný.

 

P.S. Pokud vás zajímá problematika degradace polyuretanů, doporučuji kouknout také SEM, zajímavé čtení.

Dále (spíše pro zajímavost, jde o opotřebení podešve nošením) pak velmi doporučuji odbornou publikaci Opotřebení podešve obuvi v závislosti na čase autorů prof. PhDr. Jiřího Strause, DrSc a kpt. Mgr. Martina Vomáčky. Boty vz 2000 tam figurují také.