Reklama

Armyshop Armytrade - outdoor vybavení, army zboží pro každého

O nás

Vybaven.cz je první a jediný český projekt zaměřený na rozsáhlé testování tacticool, survival, military a outdoor výrobků. Od roku 2013 ukazujeme skutečnou kvalitu značkového vybavení.

V roce 2015 poprvé vydáváme i tištěnou verzi. Již na stáncích!

Archivováno Národní knihovnou

Reklama

Army-sulrplus.cz

Parametry:

Rukojeť: Bříza
Kryt ostří: Kůže
Váha:2,65 kg
Celková délka:900 mm
Délka čepele:80 mm
Cena: 5813,-Kč Nyní ve slevě za 4569,-Kč
Země původu: Finsko
Prodejce: lamnia.com

sekera_leveraxe_4

 

Když jsem prvně rozbalil pákovou sekeru Leveraxe od firmy Vipukirves, měl jsem pocit, že omylem dorazilo něco, co ukradli velkýmu igráčkovi. Byla lehká, zářivě natřená a vážně působila jako hračka.

sekera_leveraxe_2

sekera_leveraxe_3

 

Kromě zářivé barvy na železe měla nátěr topůrka „ala Fiskars“, a především mně dosud neznámé jištění osazení. Železo na násadě drží totiž stejným principem jako u krumpáče (je navlečeno na topůrko od místa na ruce k rozšířenému konci) a zde je zajištěno plastovým převlečníkem, který je na místě přidržován něčím, co není nepodobné užší kovové sponce ze sponkovacího kladiva.

sekera_leveraxe_1

 

Toliko první dojem, jdeme jí vyzkoušet.

Poprvé jsem se s touto sekerou setkal před několika lety na internetu, kde byla představena jako převratný vynález a finský patent. Mezi nadšenci různých se šířily doslova legendy o tomto kousku. Sekera měla štípat skoro sama, to ostatně dokládají i záběry, kde skutečně chlapík nakrájel špalek sekerou jak mamka dort nožem o narozeninách.

Video zde:

 

Tak jdeme krájet taky. Nemaje špalky osiky, zvolil jsem pro začátek proschlý smrkový špalek o výšce asi 30 cm. Nejsem zvyklý sekat na špalku sekerou s tak dlouhým topůrkem, nicméně jsem si jí pěkně chytil za konec, napřáhl se a sekl!

To co následovalo, mě dost překvapilo.Triumf se nekoná. Sekera od zdánlivě snadné kořisti odskakuje, jak kdyby špalek úder dostal kovovou tyčí a ne vyhlášenou finskou sekerou. Aha, zřejmě ta nízká váha. Čech je zvyklý spíš na pantok, kde váha udělá půl práce za něj. Napřahuji se tedy podruhé a fláknu do špalku vší silou. Tentokrát jsem úspěšnější, ovšem ne zadarmo. Cítím nezvyklý záškub v zápěstí a levá část špalku odlétá skoro tři metry daleko. Zkouším to pak ještě několikrát, vždy se stejným výsledkem. Buď energie dostatečná pro obyčejnou sekeru nestačí, nebo zapustím sekeru takovou silou, že se špalek rozletí a sekera mi k tomu zarachtá fanfáru na kosti zápěstí.

Na výsledky při pokusu rozštípnout dřevo i s menším ojedinělým sukem nebo houževnatější švestku se ani neptejte. Na železe bych při svých 157 kilech musel nejspíš sedět já a máchat s ní by musel můj kamarád Železný Zekon.

Dost mě to udivuje, zvláště uvádí-li prodejce toto:

„Sekera Vipukirves je účinný nástroj sekání palivového dřeva s řadou výhod (zahrnujících i rychlost a bezpečnost sekání) oproti tradičním sekerám a malým hydraulickým štípačům. Vipukirves odděluje z kulatiny jednotlivé segmenty s použitím pákového efektu, který umožňuje i sekání kmenů s větvemi na polena během několika sekund. Síla pákové sekery vyvíjená při sekání je podstatně vyšší než u běžných seker.“

Vědom si svého mládí doprovázeného notnou dávkou nezkušeností jsem s pokorou zazvonil na souseda. Je mu bezmála sedmdesát, na sekeru je zvyklý a i přes to, že nevyrostl do závratné výšky, jeho tělo a zejména ruce jsou zvyklé na soustavnou a těžkou práci. „Pojďte, sousede, dorazila mi na test speciální sekera z Finska!“, lákám souseda na malou neplacenou brigádu. Soused ochotně a se zvědavým pohledem přechází ulici a míří ke špalku. „Hmm“, hodnotí znalecky sekeru. „Zajímavé“, těžká jí v ruce a napřahuje se. Mám souseda rád a tak jsem mu ze tří kubíků rozličného dřeva vybral ten nejsnazší. Asi 30cm vysoký, naprosto suchý špalek s 35 mm velkou dírou v jádře, to když jsem se pokoušel vyrobit z něj finskou svíci. Špalek neměl jediný suk! Prásk! A nic. Jeho první pokus skončil stejně jako ten můj. Kupodivu i ten druhý. I jemu se špalek rozletěl až napodruhé a to tak, že levá část letěla kamsi do háje.

Čtete návody? Já ne. 😀

Zvláště ne před tím, než vyzkouším nějakou novinku, nechci se nechat rozptylovat tím, co si myslí a říká výrobce či distributor. Oťukání panenského výrobku bez přípravy, avšak s klukovským nadšením má svoje kouzlo. Navíc, kdo by četl návod na něco, jako je sekera, že? Pro návod sahám až v okamžiku, kdy si nevím rady, nebo pokud hrozí, že budu v recenzi sprostý. Vyplatilo se, v popisu distributora nacházím tuto větu:

„Páková sekera funguje jako běžná sekera s tím rozdílem, že uživatel musí povolit sevření topůrka, jakmile čepel sekery zasáhne sekanou kulatinu. Jednotlivé segmenty se oddělují jediným sekem a čepel sekery nezůstává vězet v kmeni, nýbrž je hned uvolněna a připravena k další práci.“

A také Slow-Motion videa:

 

Ok, jdu tedy vyzkoušet nové poznatky v praxi. Sekera letí, při dopadu ostří na vršek špalku téměř pouštím rukojeť a kupodivu, výsledek se dostavuje. V polenu zapraská, jak kdyby dostalo ránu kladivem a kus ho skutečně, stejně jako ve videích odskakuje. Zkouším další a další, a i když se sekera zastavuje před většími suky a delšími špalky, výsledky práce s ní jsou o dost lepší.

S nově nabytými zkušenostmi a vědomostmi navštívíme mého kamaráda a vrstevníka Standu. Standa topí dřevem a jeho sekání má, jak se říká, v paži. Navíc si nedávno koupil odlehčenou verzi dlouhé sekery od Fiskars, budeme mít tedy s čím srovnávat. Já přibírám kalač od souseda a svou sekeru na kořeny.

Standa se na sekeru tváří úplně stejně jako o generaci starší soused. Údiv střídá zvědavost. I tady se ale po prvních pár ranách dostavuje emoce třetí – zklamání. Useknuté polínko buď letí 3 metry daleko, nebo sekera oproti slibům prodejce zůstává vězet ve dřevě. Ostatní výkony sekery jsou ve škále mezi těmahle dvěma. Nejlepšího výkonu sekera dosahuje na suchém smrkovém koláči cca 30 cm vysokém s průměrem okolo 40 cm. Nemaje starou pneumatiku, Standa koláč svázal po obvodu „gumicukem“ a sekerou na něm spáchal přesně to, co vidíme všichni na videích s touhle finskou sekerou. Buch, buch, buch a koláč je naporcovaný na poslušné kusy.

sekera_leveraxe_5

sekera_leveraxe_6

 

Konečně úspěch? Ani ne, Standa totiž vzápětí totéž páchá s naprosto stejným průběhem a výsledkem na stejně připraveném dřevě svou novou „fiskarskou“. Navíc se mu zdá, že k tomu potřeboval podstatně méně úsilí.

sekera_leveraxe_7

 

Závěry pokusů, při kterých jsem využil kamaráda Standu, jsou tedy stejné jako závěry učiněné předtím. Finská sekera Leveraxe od firmy Vipukirves i při dodržení pracovního postupu dobře seká pouze suché dřevo, které nemá komplikovanou strukturu nebo vlastnosti. Nově jsme zjistili, že sekera je v rámci dosud úspěšných pokusů plně nahraditelná svou skandinávskou kolegyní od Fiskarsu. Stejný je i názor stran vynaložené energie. Tedy, že i při celkové délce 90 cm a hmotnosti 2,65 kg finská sekera vyžaduje větší námahu při stejném výsledku než jiné sekery.

Oproti zadání, že recenze musí být hotová do letních prázdnin, ukecávám delší zkušební období. Sekera mi tak zůstává do zimy. Chci jí přijít na kloub a zjistit, co tím chtěl autor říci. Je příliš zajímavá (a drahá), než abych jí nedal ještě šanci. V průběhu léta ležela v koutě stejně, jako mně v hlavě myšlenky na ní. S koncem prázdnin jsem ji znova vzal do ruky a zkoušel. Zkuste si někdy vymazat z hlavy něco, co děláte celý život automaticky – zapomeňte třeba na to, jak jste si doteď vázali tkaničky nebo čistili zuby. Nejde to hned. Zvlášť špatně to jde, když nad tou věcí musíte zároveň přemýšlet.

No nebudu vás dál napínat. Vůbec mi to nešlo.

Vůbec si nepředstavujte kontinuální, třeba každodenní štípání dříví. Spíš to byl systém naštípat jakékoli množství dříví od málo po hodně, a pak si dát pauzu a hodně o tom přemýšlet. Výsledek. Ta sekyra je lehčí než její kolegyně, mám pocit, že se do ní musím víc opřít, aby dělala to, co má. Místo energie na prostup dřevem její tvar a tvar jejího ostří způsobuje, že energie vložené do úderu je vložena spíš do odpáčení useknutého kusu dřeva od mateřského špalku. To se také projevuje odlétáním polínek do neuvěřitelných vzdáleností. Výjimkou není ani téměř kilogramové polínko na vzdálenost více než 3 metry. Koneckonců to vysvětluje i to, proč jsou na videích použité pneumatiky okolo špalku. Velký problém nastává v okamžiku, kdy cokoli oddělení polínka od špalku brání (suky, deformace růstu, křivá leta, špatné proschnutí dřeva). To vysvětluje to, že na videích jsou až pohádkově čisté a prvotřídní špalky).

 

Závěr

Jako středoevropan, který přijde při zpracování dřeva do styku se dřevem různého původu a kvality, bych takovou sekeru asi neocenil.

Je možné, že sekera vyžaduje více cviku a zkušeností, nicméně na to bych asi neměl čas a trpělivost. Věřím v genialitu pákového efektu, který sekera bezesporu umí. Ovšem podle mých zjištění není sekera schopná jej uplatnit na veškeré dřevo, které si představíte, že je normální, například na chalupě zpracovávat. Na čisté a řádně proschlé dřevo se sekera uplatní dobře. Lidé, které jsem požádal o její vyzkoušení (2 osoby), jsou z použití finské sekery také na rozpacích. Pro vyváženost nutno doufat, že měli možnost sekeru vyzkoušet jen krátce, a výrobce na nutnost adaptace na jeho výrobek upozorňuje. Ani já si po několika měsících však nezvykl. Sekeru vracím redakci s tím, že bych byl rád, aby jí vyzkoušel i někdo další. Já raději zůstanu u osvědčených Fiskarsek.

 

 
Pro Vybaven.cz otestoval a sepsal Petr Fiedor – HodněOhně.cz.

Přidejte se k nám na Facebooku!

Reklama

Armyshop E-Army.cz

Reklama

Pracovní, armádní a outdoorová obuv

Reklama

Hodinky Traser

Reklama

Reklama

armyshop