Poprvé od loňské střevní chřipky jsem neměl v puse jídlo déle než 22 hodin. Poprvé v životě držím nějakou dietu (správně se říká stravovací plán!). Poprvé v životě si vychutnávám nálev čehosi s názvem Yerba Maté. Je to jen příklad toho, co jsem za posledních 30 dní prožil a rád se o svá poprvé formou tohoto mini-seriálu podělím.

 


 

Já před dvěma měsíci: Ve 25letech žiju podle motta: „dobrej stejk je lepší než špatnej sex“. Taky často tvrdím, že ty chipsy/čokoládu/nutelu/pizzu/pivo vyběhám. Hodně sportuju, posiluju, sloužím u AZ, ale nedá se říct, že bych byl nějak vysekanej, nedejbože korba. Mám sice sílu, nějaké svaly taky, něco uběhnu, ale mám docela tlustý stehna a vydřený six-pack mám schovaný pod ochrannou vrstvou molitanu.

 

Všichni dietáři, vegani, freegani, vegetariáni, počtáři kalorií, paleo blázni, vitariáni, breathariáni – všichni pro mě jsou jedna skvadra ňoumíků, co nemá zdravý vztah k jídlu a abych náhodou nebyl jako oni, odmítám JAKKOLIV řešit svoje stravování (Jak se vyznat v dietách?).

 

OK, možná se snažím omezit sladké, jíst bílkoviny a zeleninu, ale několikrát v týdnu si jdu k místním Vietnamcům pro něco na zub. Mám pocit, že bez Polomáčenek nebo Snickersky nemůžu prostě existovat natož se soustředit na práci (a jdu do extrému, viz můj pokus se Snick&Mayo).

 


 

Osudové rozhodnutí: Přemejšlel jsem. A přišel na to, že když už se tak dřu, že by možná nebylo od věci přestat do sebe cpát potraviny, který celý moje snažení hatěj. S Adamem Česlíkem jsem už dříve dělal jeden rozhovor a jeho přístup k jídlu i cvičení se mi fakt líbil. Taky se mi pod kůži dostala jeho odbojářská image, kdy jde proti mnoha předsudkům, hláška „povstaň nad svoje limity“ a taky ta cool stylová grafika 😀

 

Performance Training je koncept zvyšování výkonnosti a je založen na správném cvičení a zdravém životním stylu. Skládá se z různých protokolů a vy si tak koupíte jen ten, který vám sedí a někam vás posune. Já si v narozeninové slevové akci zakoupil úvodní protokol do světa zdravého životního stylu Performance Lifestyle 2.0 🙂 . Za 750,- šlo o mou první investici do podobného produktu.

 


Note: Pokud už dlouho přemýšlíte, jak žít zdravěji, tak by se vám PL 2.0 mohl líbit. Nepotřebujete žádné zkušenosti, pěkně krůček po krůčku se naučíte kontrolovat potraviny na vstupu do svého těla. Je to psáno velmi lidově, zůstane vám dostatek volnosti k drobným úpravám podle vašeho gusta. První dva týdny jen mírně upravujete své nákupní chování a vaříte si pár jídel. Až později naskočíte do různých doplňků a půstů, ale to už máte přípravu správných snídaní, svačin, obědů i večeří celkem najetou. V rámci 12týdenního detoxikačního protokolu si vyzkoušíte jíst 7 jídel denně, držet půst nebo se postit přerušovaně, což se sexy označuje jako Warrior Diet. Po dokončení detoxikace to bude hlavně o vás a o tom, co si vyberete – nejste do ničeho nuceni.

 


 

Protokol jsem si celkem dlouho pročítal a čekal na vhodnou dobu, kdy bych do toho skočil. Znamenalo to totiž totální změnu mého přístupu k jídlu. Jasně, první krůčky jsou opatrné – upravíte si večeři, aby se skládala ze správných makro-živin:

Maso – bílkoviny
Příloha – polysacharidy
Zelenina – voda, minerály, vláknina
Ořechy – zdravé tuky

Nic si nevážím a nenabírám pipetou, jak se píše v protokolu. Hrst toho, dvě hrsti tamtoho, když máš ještě hlad, dej si něčeho trochu víc. To umím zkousnout. Co bych fakt neunes, by byl jídelníček ve smyslu: „V úterý potřebuješ sníst 1600 mikrokalorií – na snídani si dáš 27g čerstvého bio hrášku, k tomu si uvaříš 77,3g organic rýže s 10g přepuštěného másla a plynule přejdeš na přípravu oběda“.

Performance Lifestyle 2.0 pro mě není o hladu ani o odpírání si. Je to pro mě zjednodušení života. Nemusím svůj mozek neustále zatěžovat otázkou, co můžu jíst, jestli si nemám skočit pro Colu nebo chipsy. Mám jasně dáno, co a kdy jíst budu a ještě jasněji vím, co jíst nebudu – tak proč bych o tom přemýšlel?

 


 

Co všechno je jinak: Když jsem studoval protokol, zhrozil jsem se. Od prvního dne nejíst cukr. Nechápal jsem a možná je to tam i trochu vágně vysvětleno. Nakonec jsem to v kontextu dalších kapitol pochopil tak, že nebudu jíst jednoduchý cukr ve formě:

  • rafinovaný či třtinový cukr
  • glukózo-fruktózový sirup
  • jiná nezdravá sladidla (umělá jsou paradoxně povolena, ale já nemám rád tu chemickou pachuť – Cola Zero a další)

Cukr, který jíst můžu, jsem pochopil následovně (jistěže hlavně PŘIMĚŘENĚ!):

  • přírodní cukr v ovoci
  • tekutý med
  • javorový sirup

A tak jsem poprvé v životě za 4 týdny nesnědl žádný nezdravý cukr (jen jeden svatební koláček… Aj karamba!).

Pokračujme. Začal jsem pít více čisté vody. Ideálně by měla být balená, ale nejsem pozér, takže do sebe leju také kohoutkovou. Adam by mi ale určitě vysvětlil, proč je kohoutková voda špatná.

Začal jsem úplně jinak nakupovat. Některé regály můžu v pohodě přeskočit, takže nákup je rychlejší.

 

Na druhou stranu jsem si koupil poprvé v životě spoustu jiných věcí. Koupil jsem si avokádo, spoustu různých nepražených nesolených ořechů, oleje či mléka z ořechů a potom další pestrou paletu semínek a sušených plodů…

 

Poprvé jsem taky začal číst o raw stravě. Nejsem vegan ani paleolitec, ale raw nepoužívá cukr, takže jejich sušenky z mletých datlí a kešu ořechů si čas od času dopřeju. Zkusil jsem i nějaké další recepty a docela mě to baví (jen nemám ultra výkonný mixér, abych se mohl pustit do něčeho většího 🙂 ).

 

Pak jsem také poprvé začal držet 24hodinový půst na očistu organizmu, kdy jsem pil pouze kouzelný zelený nápoj s rozmíchanými  antioxidanty a dělal si Yerba Maté (kofeinový nápoj).

 

 

Když už jsme u těch doplňků, byla to jedna z věcí, které se mi na Performance Lifestyle 2.0 nelíbily. Nutnost práškovat. Koupit si protein a dělat si ráno super smoothie (nabušená náhražka snídaně).

 

Koupit si multivitamín, hořčík či zinek a zobat pěkně tablety. Ale poprvé jsem si všechny tyto propriety koupil (na 3 měsíce detoxikační fáze mě to vyšlo na něco kolem 3 000,- Kč – což není tak hrozné). Řekl jsem si, že to s pilulkama zkusíme a uvidím.

 


 

Jak to snáším: Překvapivě dobře. Zaráží mě, na kolik věcí jsem byl v životě zvyklý – buchty od babičky, svíčková k obědu, sladká snídaně, sušenky, Cola, chipsy. Nic z toho vlastně nepotřebuju a je bizarní, jak snadné je si to v hlavě otočit. Ano, občas si potřebuju ulevit a něčeho si zobnu, ale když jsem do toho nainvestoval takového času, nehodlám svou vůli zradit a dát si Tatranku. Je to fakt jen o tom, že se člověk musí sám (do)vzdělat, hledat si informace, zkoušet jíst jiné věci, než které do něj cpali rodiče, školní jídelna, místní restaurace a nedej bože ARMÁDA!

 

Uznávám, že někdy jsem unavený a že jsem na sobě cítil dopady vysazení cukru. Není to ale tak hrozné, jak jsem čekal.

 


 

Výsledky: Nemám prakticky chuť na sladké během dne. V pohodě se soustředím na práci. Tím, že mám jasný plán, nemusím o jídle moc přemýšlet. Vařením nestrávím nijak moc času, obvykle nakrmím i přítelkyni, nebo si udělám jídlo na druhý den. Nákupy jsou možná lehce dražší (kvalitní potraviny něco stojí), ale jím toho výrazně méně a do restaurace chodím jen občas (pouze na zdravá jídla – burrito, saláty, …).

A teď k tělu. Zhubnul jsem 1,3kg za měsíc, ale nevím, jak se změnil poměr tuků / svalů / vody v mém těle. Ani to vědět nechci, protože mi to je celkem jedno. Cítím se o hodně líp, už dlouho mi nebylo těžko od žaludku. Je fakt, že při sportu mi rychle dochází energie, ale věřím tomu, že se moje tělo adaptuje – už teď registruju lepšící se tendence. A každá pochvala z okolí, že jsem určitě zhubnul, mě jen utvrzuje v tom, že jsem prostě musel bejt tlustej – snad jen ne úplnej fat-bastard 😀 .

 


 

Uvidím, co se mnou provede další týden (půsty, nízkofrekvenční stravování, warrior diet) a dám vědět!